Ale kulový. Já nefňukám, nic po nikom nevymáhám. Jen konstatuju. Moji rodiče využívali pomoc prarodičů do extrému, sami neposkytli v podstatě žádnou, a to ani v mimořádných a krizových okamžicích, protože vždycky "něco měli". Historek mám na tejden. Což ale platilo jen pro mě, mojí sestře matka často hlídá, vaří, obletuje, a stěžuje si, jak ji to zmáhá.

Zařídila jsem se podle toho, zvládli jsme to, děti jsou už docela velký. Ale zamrzí to.

A ne, nejsem neschopná, jsem nezávislá, z vyčerpání jsem se už nějak sebrala, jen holt moje děti nemají s prarodiči ten vztah, co mohli mít, a to je škoda.