Evelyn, ne že bychom si jako děti nikdy nekoupili sladkost, ale současných rozměrů to rozhodně nedosahovalo.
Vzpomínám, když jsem se v devadesátém roce dostala do německé rodiny, jak mě mimo jiné ohromilo všudypřítomné množství sladkých i slaných pochutin.
Dětem se to běžně válelo v pokojích, byla toho plná spíž, lednice... Tam se pořád jedlo a mlsalo, dospělí i děti.
A také byli všichni příslušně "oplácaní".
To jsem z žádné české domácnosti za minulého režimu neznala.
Dneska je to u nás norma, stejně jako tehdy v tom Německu.
Nabídka potravin se xkrát znásobila a (přes veškeré nářky) jsou levné.