no je rozdíl, jestli máš na mysli vlastní prohřešky a chyby nebo naopak něco, co se přihodilo mně...
svoje chyby si pamatuju, některé mě mrzí dodnes, ale zase uvědomuju si, že v dané chvíli to asi jinak nešlo nebo jsem to jinak neuměla...
svá příkoří si pamatuju některá taky, ale většinou bez nějaký extra špatných pocitů - nemám ve zvyku si hýčkat bebíčka, spíš se snažím pochopit, zanalyzovat a vyvodit nějaké závěry (pochopit vlastní strachy třeba, poučit se, vyhýbat se některým situacím, přizpůsobit své chování vůči některým lidem...)