U náš třídní na základce podporoval šikanu. Agresoři byli jeho oblíbenci, nechával nás stát v lavici a nemohli jsme ani špitnout, jeho oblíbenci nás hlídali a zapisovali do sešitu.
Bagatelizoval šikanu a podporoval ji výroky "já se jim nedivím, já bych to taky dělal, vždyť se na sebe podívej. Nebo vymýšlel posměšné přezdívky a u holek byla jeho oblíbená hláška "dlouhý vlasy, krátký rozum, to u tebe sedí".

Ze začátku padla i facka nebo rána pravítkem. Ale rodiče si na něj stěžovali, tak s tím přestal. Ale za každou stížnost rodičů se nám pomstil.

Měl nás třetí a čtvrtou třídu, totálně rozložil kolektiv po celou základku, už jsme nikdy nebyli parta a ani se nescházíme.

Teď dělá ředitele.
Ale kamarádka má na "jeho" škole dítě a říkala, že teď z něj děti mají srandu, že ta doba, kdy jsme se ho všichni báli už je pryč, děti jsou sebevědomější a rodiče asertivnější. Ale i tak mě děsí představa, že zůstal ve školství.