Buď by mi byly peníze jedno, v tom případě bych řekla, že oba na dovolenou zvu.
I tak bych očekávala, že mladík nabídne, že svou část zaplatí (a to bych pak odmítla).
Kdyby nenabídl, měla bych o něm nevalné mínění.
Nebo by mi peníze jedno nebyly a pak bych se zeptala dcery a jejího přítele, zda si nechtějí dovču ode mne, třeba výrazně výhodněji, koupit dřív, než ji stornuji.

Ale že bych měla pocit, že mám zaplatit vydělávajícímu dospělému nestudujícímu klukovi dovolenou, protože jeho rodiče zvali mou dceru, to tedy ani náhodou.
Co a jak dělají rodiče druhé strany, to je jejich věc a z toho pro mne žádné závazky neplynou. A kdyby to dcera nechápala, měla bych pocit, že je něco nesprávně.