Tu jsem měla ráda, měla příjemný hlas i herecké vystupování. Jen mě trochu zneklidňoval ten smutek, který měla v očích.
Jeden čas jsem jí záviděla - měla se svým bývalým manželem O.Víznerem, ještě za komunistů (kdy tu moc psích plemen nebylo), bladhaunda. To je krásnej pes - až na ty věčný slinty. Dělali rozhovor do Pes přítel člověka.
Pak měla taky roztomilýho pejska - bordíka. To jsem viděla, když vařila v Prostřenu - třeba pro Osmana Lafitu. Byla milá a příjemná, ale vaření jí moc nešlo.
Byla to křehká a citlivá žena s očima smutnýma i když se smála, a snad konečně spočinula v poklidu.