Já jsem odešla z gymplu 14 dní před koncem třeťáku. Myslela jsem si, že celý svět padne na zadek před mojí vzpourou systému a odvahou tu vzpouru uskutečnit. Na prdel jsem padla sama, když jsem musela všude psát "vzdělání základní". JÁ!!! Mamka mě propleskla, seřvala, sehnala a zaplatila mi kurzy na maséra a pedikúru a odjela do Kanady. Když se vrátila, měla jsem kurzy hotové, pochopila jsem, jaká to byla blbost s tím gymplem, protože jsem s minimem úsilí byla lepší než vysokoškolák a dvě zdravotní sestry, stačilo mi na to mrknout v trolejbuse a uměla jsem všechno nejlíp. Pak jsem dělala masérku v lázních, chvíli doma jako OSVČ. V lázních jsem potkala známou, co učila na ZUŠ klavír, ta mi domluvila přípravu na talentovky a v 21 letech jsem nastoupila na SUPŠ. Rodiče mi poskytli domov a jídlo doma, na zbytek jsem si vydělávala masážemi a na brigádách. Bylo by mi blbé si říct i o peníze na autobus. Maturovala jsem vdaná za spolužáka a těhotná. Talentovky na VŠ jsem dělala tak, že mamka vozila dceru v kočárku a vozila mi ji na kojení. Bakaláře jsem dokončila při mateřské a s prací na plný úvazek v oboru studia. A Mgr. jsem dodělala loni.

Takže dceru bych podpořila, nevyčítala, pokud na to má hlavu a vůli, vystuduje případně i později. Nebude to už taková zábava a pařba, ale pokud bude opravdu chtít, zvládne to.