babi, doučování JE fajn, ale mělo by k němu dojít na základě osobní iniciativy. Takže mně přijde nanic, když já budu hledat dospělému dítěti doučování a ono mi pak řekne, že ji stejně nemám do ničeho mluvit. Vždyť to je na hlavu.

Snažila bych se v klidu, bez spěchu, pomocí otázek dítě rozpovídat a možná jemu samotnému potom, co něco vysloví nahlas, dojde co chce, jak to vidí, nebo že si prostě vůbec sama se sebou neví rady, a o tu pomoc si pak i řekne.. atd. Někdy něco sami o sobě nevíme a zjistíme to, až když se nás někdo na něco zeptá a my to poprvé řekneme nahlas..a pak nám to docvakne. Ale k tomu je třeba bezpečné prostředí a klid v naslouchání.