To já si pamatuji velmi dobře, kdy jsem to poprvé dostala, protože to bylo velmi nevhodně na vodáckém táboře Ale hlavní vedoucí a současně zdravotnice byla žena, tak s tou jsem to nějak pořešila (tehdy byl docela problém i jen pořídit vložky ve městě, ne to z louky někde u řeky...).
A dokonce byl osvícený i velmi mladý kluk vedoucí, který se před ranní rozcvičkou plánovanou v řece ptal, "kdo nechce", a když jsem se přihlásila, tak položil správný dotaz, zda nechci, nebo nemůžu, protože ty, kteří jenom nechtěli, do té vody promptně naházeli...

Jo, ten růst - taky jsem byla vždycky nejmenší (nerozčilovalo mě to), výše zmíněný okamžik nastal v čerstvých 13, a vyrostla jsem pak opravdu už jen pár cm. Asi 4 +-. Dcera obdobně, akorát je trochu vyšší. Ne že bych si to extra pamatovala, ale černé džíny, které jsem si ve 13 přivezla z Maďarska, jsem v pohodě nosila celý gympl, a to se dost srážely, takže moc jsem vyrůst nemohla, nad kotníky se tehdy nic nenosilo
Měřím 160.