Mě bavilo nakupovat v devadesátkách. Ale vzhledem k mému skrblictví spíš brouzdat po obchodech a prohlížet si zboží. Milovala jsem třeba chodit po Ikey a kochat se. Čím jsem starší, tím míň mě to baví, v současnosti spíš otravuje. Od té doby, co jsem po rozvodu sama likvidovala náš čtyřpokojovy byt, kdy si všichni vzali jen to, co chtěli a zbytek mi nechali, ať si s tím udělám, co chci, jsem se zařekla, že žádné nové krámy do bytu už nechci. Dokud slouží to, co mám, nekupuju nic nového, až když to staré vyhodím, protože se to pokazilo nebo je to děravé či jinak nefunkční, tak pokud uznám, že to fakt potřebuju, si koupím nové. Jediné, kde to nejsem schopná dodržet, jsou knihy. I když ty také z 90% omezuju, protože už je fakt nemám, kam dávat, tak občas se neudržím a nějakou koupím, ač si za to nadávám.