Tatramelko, já z vesnice pocházím a na vesnici i bydlím.
Kohouti a prasata byli problém vždy a vždy si na ně lidi stěžovali.
On totiž kohout dokáže kokrhat v půl čtvrté ráno a některý má dost pronikavý hlas a vzbudí celou ves. Takový kohout po pár stížnostech skončil na pekáči.
To samé prasata. Ony totiž dost smrdí a kolem se šíří mouchy a potkani. Taktéž to bývalo jádrem sporu.
Ale lidi spolu většinou nějak vyšli.
Teď je problém, že se na vesnici nastěhuje někdo z města, kdo ji zná tak možná z prázdnin od babičky a vykřikuje hesla, že prasata a kohouti byli na vesnici vždy a k vesnici patří, četl to v rozhovoru či slyšel na přednášce a nebere ohledy na sousedy.
Je logické, že jsou lidi kolem něho naštvaní.

Druhá věc, chov se nevyplatí. Víš kolik stojí sele na výkrm a co dá času, práce a peněz ho vykrmit? A to dost s nejistým výsledkem, brácha je zkušený chovatel a loni mu umřelo prase těsně před porážkou, dle veterináře nějaká vrozená veda.
Když k tomu připočtu smrad, mouchy a dost často potkany, chlívky mám a prase nechci ani zlaté.

A takto můžu pokračovat i s ostatním zvířectvem. Většina z nich je pro sousedy značně obtěžující.