Nemyslím si, že by byl přítel opatrný ve vztahu ke mně. Celý život žil sám neměl žádný vážný vztah, proto v jeho životě hrají velkou roli kamarádi, se kterými trávil většinu volného času, jsou pro něho jako rodina a je si vědom toho, že když pustí byt, bude jeho kontakt s nimi hodně omezený. Sám říká, že by rád s námi vedl normální rodinný život, ale ještě se necítí ma to, aby udělal takto zásadní krok... je pravda, že mě to trochu trápí, protože já se v tomto režimu necítím že jsme skutečný pár jak píšeš. Byla jsem zvyklá na klasickou rodinu se vším všudy. Finance jsme měli s bývalým společné a nikdy nebyl v tomto žádný problém...
Teď je to ale hold jiné a musím se s tím smířit. Nemá cenu si něco vynucovat.