Kat, my jsme několik let opravdu neměli ani na rohlíky, chleba vycházel levněji, všechno byl obrovský problém, dovolená ani omylem, neměli jsme na benzín, abysme jeli na vlastní chatu (tenkrát tchánů), každý léto jsem byla na úp, tenkrát to ještě bylo normální

dělali jsme maximum, pěstovali jsme zeleninu, nikam jsme nechodili a místo toho jsme volný čas věnovali práci, překlady, korektury, přesčasy manžela, přitom maximální péče o kluky, nebylo to snadný

znám dost lidí, kteří si spoustu let stěžují, že jim nikdo nepomůže, nikdo se o ně nestará, ale oni nedělají vůbec nic sami pro sebe

vím, že každý nemá stejný podmínky v rodině, ale v tom případě je to zase v noci dospělého člověka s tím něco udělat

dokud není problém se zdravím, pak se nedá samozřejmě spousta věcí změnit