hele, co jsem viděla na těch rodičácích (vesnických i na městské škole, na SŠ), rodiče si kompenzují svou vlastní životní nespokojenost "bojem" za "práva svých dětí", ale je to občas tak přifouknuté - my rodiče nejsme s dětma ve třídě, všechno víme jen zprostředkovaně

a když se do toho pak ponoříš a obstaráš si víc informací a pohledů - zjistíš, že je to pořád jenom On má kus pravdy, Děti mají kus pravdy a zbytek je nedorozumění (někdo si něco špatně vyložil, nebylo to myšleno osobně a zle)

Ale ti rodiče, přednasraní za vysoké ceny základních potravin, energií, dalších starostí v práci, vyčerpaní starostí i své prarodiče a sousedskými spory - se pak ve škole ventilují, tak nějak obecně tam vyječí svou vlastní nespokojenost Ale chudák jejich dítě, načítá z rodiče, že mu fakt ve škole tááák ubližují, "jinak by tam máma tak neječela přeci"

Ti rodiče mají dojem, že spoustu životních bitev projeli, ale tuhle bitvu, ve škole, proti učiteli a řediteli, tu vyhrají, tam se konečně zahojí