V tomhle asi těžko radit...za sebe bych do toho už nešla. Měla jsem syna ve 34, to se dalo zvládnout celkem v pohodě, i když to bylo někdy taky náročné. Syn byl náročný od miminka, prvních pár měsíců spal 2x půl hodiny přes den a několik málo hodin v noci, jinak vyžadoval téměř nepřetržitou pozornost. Potom přišly problémy s řečí a další věci, vlastně sebral veškerou naši pozornost a péči, vůbec jsem si nedokázala představit, že bychom k tomu měli ještě další dítě, které by tu pozornost vyžadovalo taky. Teď je mi 49, syn bude končit ZŠ a už je to pohoda, ale když si představím, že bych teď v tomhle věku měla tím stejným projít znovu, tak už ne... Další věc je třeba manželův zdravotní stav, který není ideální a kdyby se náhodou při porodu stalo něco mně...náš syn je už velký, ale kdybych v téhle situaci měla menší dítě, tak do toho nejdu.
Ale vy jste nejspíš v trochu jiné situaci, trochu jinak založení apod., tak u vás by to třeba bylo v pohodě...