U mě smutek je spíš projevem depky - a ta se objevuje, když mám pocit, že "nestíhám" - a pocit, že nestíhám mám v okamžiku, kdy se mi navalí víc problémů najednou a nemám čas se vyspat (problém dvou částečných nepravidelných úvazků pro různé firmy + hospodářství).
Zjistila jsem, že v mém věku a zdravotním stavu už se musím trochu šetřit (fyzicky) a musím si nechávat prostor na vyspání se. Když mě nic moc nebolí a jsem odpočinutá, tak je svět veselejší.
A taky - musím se venčit - odtud to moje lyžování - nutně pošebuju přírodu, čumět do stromů a tak... pokud možno sama, bez dalších lidí, výprav, rodiny atd... i za cenu, že doma není a nebude vánoční výzdoba... jsou věci, které k životu potřebuju nutněji... Moje babičky v plus mínus mém věku chodily do důchodu, já mám pocit, že taky potřebuju zvolnit. Naštěstí "můžu"...