"nedokážu strávit tu představu, že se jdu v takovém okamžiku bavit, že se vůbec můžu a chci bavit a že si řeknu no jo, to by nemohli hrát vůbec, když jsou furt nějaká neštěstí nebo války"

ty tu představu nedokážeš strávit, to je v pořádku... ale není v pořádku chtít, aby to tak cítili všichni... a ještě se pohoršovat na nemorálností divadla...
nikdo ti přece nebránil projevit svůj smutek a otřes tím, že do divadla nepůjdeš, ale proč očekáváš, že se mají zachovat všichni stejně? máš patent na správný způsob reakce na smutek? asi ne...