Ropuch, já vyrůstala v devadesátkách na maloměstě a posedlost prací jsem kolem sebe teda fakt neviděla, to snad možná v Praze ? Oba moji rodiče ve 3 z práce doma, já s kamarádkáma okolo bytovky na kolech a s pannama, určitě jsem neměla pocit, že jsou rodiče strhaní z práce a že na mě nemají čas. Řekla bych, že životní tempo bylo spíš pomalejší než dnes, už jen v tom, že jsme měli méně kroužků (na tom maloměstě jich prostě ani moc nabízeno nebylo) a jen tak jsme si hráli volně venku. O víkendu výlety s rodiči, kola, lyže, kultura.