Ale vlastně mi nevyhovuje ani opačný extrém, s německýma spolužačkama jsme dělaly v zahraničí přechod hor mimo civilizaci, sešly jsme se večer, domluvil se čas odjezdu, karimatky, spacáky, lahve na vodu, trasa, jídlo, ešusy.
A prý kde kdy budeme obědvat?
No podle toho, kam dojdeme, kde se nám to bude líbit a až budeme mít hlad asi, ne?
To pro mě bylo překvapení, že někdo chce mít naplánované i tohle.