"Vztah mi dával radost ze společně strávených chvil, ale hodně mě ubíjelo to věcné čekání"

zaujalo mě to čekání - on 4-5x v týdnu jezdí k tobě a ty po zbytek času na něj čekáš?

neuděláš si vlastní program?

pochopila jsem správně, že po zbytek času ty myslíš na to, že on je někde sám s kamarády, a spokojený, a byla bys raději, aby byl s tebou?

vzpomněla jsem si na jedno moudro (nebo rádobymoudro): Neumí být spokojený ve vztahu ten, kdo neumí spokojený i sám.

na rovinu - jestli je on spokojený 4 večery s tebou a tvými dětmi a 3 podle svých představ (domovnictví, kamarádi, vlastní zájmy) - je to dost přirozené, zvlášť pro člověka, který byl čtvrt století single

jaký model měli jeho rodiče nebo prarodiče? nepochází z nějakého konfliktního, napjatého prostředí?