Jako mladá dívka jsem se ráda bála, ale hororů tehdy moc nebylo. Líbila se mi knížka hororových povídek, myslím, že se to jmenovalo Tichá hrůza a pak povídka od Sheridana Le Fanu Carmilla, ta byla o upírech. V kině jsem byla na filmu Dracula, Ples upírů a Jáma a kyvadlo. V dospělosti jsem si už na horory moc nepotrpěla, hlavně po revoluci přišly takové ty plné krve a násilí, což se mi spíš hnusí, než abych se bála. Výjimkou byla Záhada Blair Witch, to se mi líbilo a nejvíc se mi líbilo Ti druzí. To jsem se fakt bála. A taky Šestý smysl, tam byl překvapivý hlavně ten konec. Jiné horory jsem neviděla.