Já nejsem ani jedno. Večer nejsem schopná práce ani přemýšlení, ale zas moc brzo jít spát také nemůžu. Chodím spát kolem 22.00. Zato ráno spím tak do 8-10. Potřebuju spát hodně, 8 hodin mi rozhodně nestačí. A když jsem chodila do práce, vadilo mi vstávat v 6.30 nebo dřív. Když jsem chodila do školy, tak mi to nevadilo. Ale taky jsem o víkendu spala třeba až do oběda.
S BM jsme na tom byli tak nějak stejně, ani jeden zvlášť nevybočoval. Zato syn dva roky vstával o půl čtvrté ráno, to byl masakr.