Dvakrát týdně v stávám v 5.30, zkontroluju, že se jedno dítě zvedlo z polohy horizontální do polohy vertikální a zase na 15 minut omdlím... jak to tak píšu, už se těším na sobotu

A mám ranní kroužek pro děti, které se chystají na přijímačky, takže za dva týdny končím a můžu vstávat o 20 minut později. Když už se vykopu z postele a projdu se do práce ( stačí mi těch mých 7 minut), tak funguju a kupodivu i výrazně výkonnějším způsobem než třeba v půl třetí odpoledne ( jako dneska, nebyla jsem skoro schopná přepsat koncept písemky do počítače a vytisknout). Tudíž nedobrovolně vstávám relativně brzo, mohla bych tak o 30 minut později, ale využívám ranní výkonnosti a klidu v práci.