TaJ,

podle toho, co píšeš, to na mě působí tak, že má rád laskavé příběhy o zvířátkách, popř. o vlacích.

Tak to je trošku problém, protože si myslím, že to, co děti motivuje k tomu, aby samy četly, i když jim to ještě moc nejde, je to, aby byly napnuté, jak to dopadne. A to, cos vyjmenovala neznám, ale působí to na mě, že to není moc napínavé, ale hlavně milé. Takže to rád poslouchá, ale není tam to "pnutí", ta nedočkavost. Takže nezbývá než s ním číst dohromady a tudíž trénovat, aby získal tu automatiku čtení.

A ještě mě napadla jedna věc - co velikost písma? Nemůže být problém i tam? U knížek pro děti od 10 se dělá standardní písmo, ale pro děti, které ještě moc nečtou, to může být problém. Vidíš nějaký rozdíl v tom, když čte větší písmo a normální?

Jinak jsem tedy zabrousila ve vzpomínkách, co jsem četla s dětmi, když byly menší a mohlo by odpovídat vkusu tvého syna. Napadly mě příběhy mašinky Tomáše (ale pozor, z hlediska ilustrací jsou dva typy. Jeden je klasicky kreslený, druhý jsou obrázky jakoby počítačové animace), Pohádky o mašinkách (ale ty mají malé písmo), O hajném Robátkovi (to je super - jsou tam i zvířátka, má to velké písmo a příběhy nejsou dlouhé), Káťa a Škubánek, Kluci kočičí (ale to je víc o různých lotrovinách).