Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi podělit o zkušenost z mého porodu císařským řezem (kvůli infekci plánovanému). Vlastní operaci opravdu necítíte, ale když se probudíte z narkózy, necítíte nohy, nemůžete se otočit, bolí Vás celé tělo a hlavně břicho. Já jsem rodila v Motole. Tam protože na JIP měli plno, musela nás (po císaři) sestřička do 24 hodin rozchodit. To rozcházení bylo opravdu bolestivé, ve sprše jsem omdlela(a to jsem před těhotenstvím aktivně sportovala - běh, plavání, posilovna). Dojít k umyvadlu a vyčistit si zuby byl pro mě nadlidský výkon. Po přesunu na pokoj s ostatními maminkami (jež byly též po císaři) jsem druhý den již byla schopná sama vstát z postele a dojít si pro jídlo, ale byla jsem tak zesláblá, že mi tác s jídlem ze začátku musela nosit sestřička. Asi po čtyřech dnech jsem se mohla bezbolestně zasmát a asi po týdnu zakašlat, aniž by mě břicho nesnesitelně nebolelo. Nám po císaři miminka vozili pouze na kojení, po 3 hodinách, potom mimča většinou usnula a my už jsme se těšily, až si pro ně zase přijdou, protože jsme na ně neměly sílu. Maminky po normálním porodu, i třeba dvojčat, měly svá miminka hned u sebe, asi hodinu či dvě po porodu již čile pobíhaly po pokojích, živily se vším možným (my jsme byly na dietě) a rozdíl mezi námi invalidkami a jimi byl obrovský. Když jsem šla z porodnice, měla jsem velký problém naší 3,5 kg těžkou dcerku unést. Doma jsem se z operace dávala dohromady ješte minimálně 3 měsíce... Ted čekáme druhé mimčo a moc ráda bych rodila přirozenou cestou. Asi je to v průběhu porodu bolestivější (pokud Vám nedají epidurál), ale následné bolesti a celkové oslabení je určitě menší.