Milá Janule,
mám skoro stejný problém. I mému synovi budou v září 3 roky. Od roka krásně mluví, jeho odpovědi na naše otázky nás velmi často udivují, je společenský, každý dospělý si ho hned zamiluje, jeho 14-ti letý bratr a jeho stejně staří kamarádi si ho rádi berou i na několik hodin ven, je fakt úžasnej!!! Ale.... není na ostatní -stejně staré děti - vysloveně zlý, ale běžně jim všechno bere s opravdu logickým argumenty ("já si to teď půjčím, protože jsem přece u tebe na návštěvě, tak je slušnost mi to půjčtit", já jsem tady doma a musím si na svoje hračky dávat pozor a opravdu ti je nemůžu půjčit, protože ty bys mi je určitě rozbila",......) Nevím, snad jsem vybrala dobrý příklad a když ta jeho kamarádka, která je stejně stará a její slovní zásoba i chápání je o dost níž mu tu hračku přesto bere z rukou, tak jí prostě jednu buchne (samozřejmě ji tím zatím nikdy nijak neublížil), nebo do ní alespoň pořádně strčí.
Někdy se mi zdá, že na něj jenom křičím, že mu jenom stále něco zakazuji,..... Ale jak mu trochu povolím, rozjede se a pak s námi mluví a jedná jako s obtížným hmyzem. Mám docela obavu, protože má teď v září nastoupit do školky a už teď tvrdí, že paní učitelku poslouchat nebude, protože není jeho rodič. Po dobrém toho s ním moc nezmůžu, tak jsem zvědavá, co bude dál...