Ono to není tak jednoduché, u syna se momentálně potvrzuje diagnóza "selektivní mutismus". To znamená, že v určitém prostředí dítě nedokáže promluvit. Tyhle děti mluví třeba doma a ve známém prostředí,ale nemluví u lékaře, ve školce atp. Já doma problém nemám, ale jakmile přijdeme do školky nebo do ordinace, tak je malý "němý". Pro nás je velké vítězství, že si tam malý ukáže, ještě nedávno to nedokázal. Příklad je, že se v zimě na procházce se školkou pomočil,protože si nedokázal rozepnout kalhoty a současně se nedokázal přinutit to paní učitelce říct. Když si ho všimla, jak zápasí s oblečením, tak mu šla na pomoc,ale než přišla, tak už bylo pozdě. Není to "truc" nebo vzdor, od začátku školního roku ve školce ještě nepromluvil (tj. 9měsíců). Momentálně se pomaličku učí komunikovat neverbálně.
Mutistické děti dost často trpí nedoslýchavostí a on má za sebou opakovaný zánět středního ucha. Paní doktorka si myslí, že mistrně odezírá ze rtů, proto třeba chce, abych u večerní pohádky mluvila nahlas - když leží, nevidí mi na pusu.