Milá maminko, naprosto vidím sebe samu a mého syna, nyní již devítiletého. Ráda bych se mýlila, ale to samé dělal můj syn, byl navíc tvrdohlavý, očichával jídlo a svých stereotypů se nechtěl vzdát. Též byl velmi dětský ve srovnání s vrstevníky a nemohl s nimi nalézt stejnou řeč, žel ani s učitelkami ne. A tak jsem pojala podezření na poruchu autistického spektra, kterou mi potvrdili. Zadáte-li APLA, dozvíte se více. Já jsem se málem zhroutila. Jsem ctižádostivá matka, ale ne morbidně. Chtěla jsem jen vzdělávat své dítě a teď tohle. S velkou úporností a ostudou po celém širém okolí jsem ho naučila jezdit na kole, bruslích, lyžích, zapsala do přípravky a do "normální" školy. Teď ale čelí nepochopení ze strany vyučujících i žáků, které chápu, ale těžce psychicky snáším. Sama nevím, co je už dobře a na svůj osobní život nemám čas. Přeji Vám hodně síly a štěstí. Dejte ho do přípravky a pak do malé školy, kde je málo dětí. Mějte ho ráda a dávejte mu to najevo. Má jen Vás. Zdraví Vás Jana