Jak se nezbláznit z rad o příkrmech a přechodu na pevnou stravu
(Sepsáno kojící matkou pro kojící maminky z naší skupinky. Snad tu ale najdou užitečné informace i ty z Vás co kojit nemohly.)
Připadá nám to jako včera, kdy jsme se v kojení konečně tak pěkně sehráli. A už nám život připravil další zkoušku. Den se se dnem sešel a je na čase aby náš kojeneček ochutnal (mnohdy úplně poprvé) i něco jiného než to nejlepší jídlo na celičkém světě. Je čas na první příkrm.
Daly jsme svým dětem z hlediska výživy to nejlepší a tak začneme pátrat po informacích na toto téma. A zjistíme, že rad od našich nejbližších a od pediatrů a článků a knížek je sice spousta, ale nějak nám to nepasuje dohromady a informace se různí a rozcházejí…
Byla jsem v úplně stejné situaci, měla jsem pocit, že se v tom snad ani vyznat nedá a mnohdy jsem se v případě naprosto rozdílných přístupů musela nakonec řídit jen vlastním srdcem a věřit, že dělám správně. Berte prosím následující řádky jako doporučení a doufám, že Vám snad trošičku ulehčí situaci.
KDY ZAČÍT???
U kojených dětí bez atopické anamnézy: od ukončeného 6. měsíce
(ne dříve, použijte rad na zvýšení tvorby mléka, obraťte se na laktačního poradce)
U kojených dětí s atopickou anamnézou (sourozenec, jeden nebo oba rodiče alergici):
od ukončeného 7. měsíce
Děti krmené náhradou mateřského mléka: od ukončeného 6.měsíce.
Jen pokud je dítě mladší půl roku hladové přestože vypije 900-1000 ml náhrad denně a jsou mu více než 4 měsíce, začněte podávat příkrm.
Nikdy nepodávejte příkrm ba ani čaj dítěti mladšímu 4 měsíce!!!
Nedoporučuje se začátek podávání příkrmů déle oddalovat, např. i z důvodu, že v období po půl roce věku se dítě nachází v tzv. senzitivním období, periodě, nejoptimálnějším čase pro učení se přijímat jinou než tekutou stravu.
ČÍM ZAČÍT?
U nás je obvyklé začínat jednosložkovým zeleninovým pyré – zelenina je stejně jako mateřské mléko zásadotvorná (u ovoce se názory odborníků na jednotlivé druhy značně rozcházejí). Zásadotvorné potraviny by měly tvořit cca 80% naší stravy. A také je zelenina méně sladká než ovoce a tak je lepší začít s ní, než jí do jídelníčku později pracně vpravovat .
Začněte tedy jedním druhem zeleniny a teprve po cca třech dnech přidejte další druh, pokud by dítě na nějakou potravinu zareagovalo, snadněji poznáte, která to byla. Maminkám alergických dětí a nebo dětí se sklonem k alergiím doporučuji zapsat si každou nově zaváděnou potravinu do kalendáře, ulehčí Vám to případné vzpomínání si.
Přidávejte nové chutě do těch již známých.
JAK ZAČÍT???
- Čas není rozhodující, zkuste 1-2x denně, před, po nebo i během kojení nabídnout dítěti lžičku jednodruhového zeleninového pyré. Vyberte si okamžik kdy je prcek i Vy v dobré náladě a nikam nespěcháte, berte to jako hru.
- Vyberte mělkou malou lžičku s oblými okraji.
- Na dítě mluvte a povzbuzujte ho, nabídněte mu příkrm tak, aby na něj vidělo, pomoci Vám upoutat dětskou pozornost může i zaťukání lžičky o okraj mističky či skleničky. Sluch i zrak je potřeba také zapojit, vždyť jídlo má být potěšení.
- Nedávejte lžičku dítěti příliš hluboko do úst, mohli byste vyvolat dávivý reflex a následnou nechuť k dalším pokusům.
Existují doporučení položit dítěti lžičku na střed jazyka a lehce zatlačit. Neexistují doporučení jak přimět některé děti otevřít pusu natolik, aby byl tento manévr proveditelný:-).
Každopádně dítěti by měla být nabízena možnost aktivně se krmení zúčastnit, nikoliv být krmeno. Některé děti nejprve pyré ze lžičky sají a až později zapojí horní ret, přijímání potravy jde ruku v ruce s nervosvalovým vývojem, nic se prostě nedá urychlit. Během cca prvních 2 týdnů se dítě již většinou naučí používat rty k sebrání jídla ze lžičky a to jak si kašovitou stravu v ústech posunout dozadu, aby jí mohlo spolknout.
- Dávku postupně zvyšujte (první den jedna lžička, druhý den dvě…), což je taky jen pouhé doporučení, neřiďte se jím doslova:-)
- Některá literatura uvádí, že nakonec děťátko spapá tolik zeleniny, že už kojení odmítne (a nebo se jen krátce napije) a nahradí tak svou dávku mléka zeleninou. Praxe však ukazuje, že tento model není u kojených dětí zas až tak obvyklý, je potřeba pokračovat i nadále v kojení podle potřeb dítěte.
- Pokud nekojíte, postupně zvyšujte množství příkrmu až cca po 14 dnech nahradí jednu celou mléčnou porci. Stejným způsobem pak nahrazujeme ostatní mléčné porce, ale stále máme na paměti, že dítě i nadále potřebuje cca půl litru pokračovacího mléka (dokud toto množství nezačneme částečně nahrazovat mléčnými výrobky).
- Po zavedení zeleniny do jídelníčku, můžeme jako druhý druh příkrmu zařadit ovoce.
Obvyklý postup bývá zeleninový oběd, ovocná odpolední svačinka a jako poslední krok večerní kaše. Některé publikace však uvádějí - oběd, pak večerní kaše a pak teprve odpolední ovoce.
- Nepospícháme, pokud nám jde o bezproblémové pokračování v kojení.
- Veškeré potraviny zaváděné do jídelníčku předložíme dítěti nejprve tepelně upravené (lépe stravitelné) a pokud je snáší, můžeme později podat i v syrovém stavu (cca od 9. měsíce).
- Průměrně a orientačně by kojené dítě mělo dostávat příkrm ve věku 6-8 měsíců 2-3x denně a ve věku 9-11 měsíců 3-4x denně, později můžeme navíc přidat 1-2 výživné svačinky.
- Nekojené děti průměrně potřebují 4-5 jídel denně (myšleno příkrm nebo mléko, případně jejich kombinace) s 1-2 svačinkami.
| 
