Mateřské mléko zůstává při začátku zavádění příkrmů stále tím nejdůležitějším pokrmem, pokrývá také největším podílem energii, kterou děťátko potřebuje. Ještě kolem desátého měsíce představuje kojení přes polovinu příjmu energie. Tou nejlepší radou tak může být … pokračovat i nadále v kojení podle potřeb dítěte.
I u nekojených dětí pozor, nemléčná strava je pouhým doplňkem kojeneckého mléka, které miminko potřebuje pro svůj vývin až do 2 let života. Nahradit kojenecké mléko kravským se nedoporučuje před jedním rokem věku, protože kravské mléko obsahuje příliš mnoho proteinu (který zatěžuje miminčí ledviny) a příliš málo železa (což může vést k chudokrevnosti a špatnému vývinu kostí). Až do 2 let potřebuje mrňousek minimálně 500ml mléka (nebo mléčných výrobků) denně! (Pro srovnání: aby mrňous získal železo obsažené v 500ml fortifikovaného kojeneckého mléka, musel by vypít 9 litrů kravského!!!).
Za zmínku stojí i to, že ač mateřské mléko sice papírově neobsahuje tolik železa jako umělá výživa, je železo z mateřiny pro miminka mnohem lépe vstřebatelné. Pokud maminka z jakéhokoliv důvodu přestane kojit před druhým rokem dítěte, je třeba její mlíčko nahradit umělým (u atopiků volíme H.A. mléka, pokud bude tedy dítě ochotno jeho mírně nahořklou chuť přijmout). I během třetího roku dítěte se vyplatí používat tzv. Junior mléka.
Kromě rizika vzniku alergií v prvním roce života je podle určitých zdrojů kravské mléko nevhodné, protože:
- v druhém půlroce života kojence způsobuje mléko asi u třetiny kojenců nepozorovatelné střevní krvácení, které vede ke ztrátám železa. Přesná příčina není známa, ale předpokládá se souvislost s vývojem imunitního systému.
- kysané mléčné výrobky (jogurt...) obsahují mléčné kyseliny, které přetěžují dětský organismus
- tvaroh a výrobky z něj navíc obsahují příliš mnoho bílkovin zatěžujících nedovyvinuté ledviny dětí
- existuje podezření, že kravské mléko podávané v prvním roce života může způsobit dětskou cukrovku (v případě zděděné dispozice).
Kravské mléko tedy raději v prvním roce vynecháme, „obyčejné“ plnotučné kravské mléko můžeme koncem prvního roku tak maximálně použít při vaření, nikoliv však jako nápoj.
JOGURTY
U atopiků v prvním roce nepodáváme. Pro ostatní děti platí, že jogurty sice obsahuji kravské mléko, ale mohou se podávat ve velmi malém množství – tj. cca půl kelímku denně asi od 8.-9. měsíce. Bílkovina kravského mléka je v jogurtech přeci jen lépe stravitelná než v nekysaném mléce. Je dobré kupovat jogurty bílé, neslazené a obsahující živé jogurtové kultury (Madeta, Klasik, Hollandia atd.). Poznáte to hlavně podle trvanlivost – je-li dlouhá, je tam živých kultur minimum. Jogurty vybíráme pouze ty plnotučné, nikdy nepodáváme dítěti výrobky se sníženým obsahem tuku, ten v prvních dvou letech nikterak neomezujeme.
Pro zjemnění chuti (a lepší přijetí miminkem) můžeme přidat ovocné pyré.
MASO
Téma dosti diskutované…
Maso doporučuje Petr Fořt po devátém ukončeném měsíci, ale nejlépe až po jednom roce. Některé zdroje uvádí sedmý měsíc, většina ale až 8.-9. měsíc.
Někdo doporučuje začít vývarem a maso zavést do stravy až o chvíli později.
Stejně jako na počátek zavádění masa do stravy kojence se názory liší i na to jak často se má maso v jídelníčku dítěte vyskytovat. Aktuálně se hovoří o tom, že by maso mělo být zaváděno ihned po zavedení zeleninového příkrmu jako přídavek k němu. Mělo by být podáváno každý den, respektive by mělo být jeden den týdnu nahrazeno vaječným žloutkem.
Vhodné druhy:
drůbeží (kuřecí, krůtí), králičí
později - hovězí, telecí, jehněčí
Rybímu masu se u atopických dětí v prvním roce vyhneme. U ostatních dětí vyzkoušíme naše druhy a pak i mořské.
Přednost dáváme masu ze zvířat chovaných v BIO chovech a nebo pátráme po spolehlivých domácích pěstitelích.
Jak masíčko připravovat???
Z čerstvého masa odstraníme kůži, případně tučné části, nakrájíme je na kousky o velikosti zhruba 2cm (rychleji se uvaří), dáme do trošky vody a uvaříme do měkka. Rozmixujeme s trochou vývaru a dáme zmrazit do ledovacích tácků. Jedna kostka = jedna porce.
Doporučená denní dávka v 7 – 8 měsících je 15-20g, tj.zhruba dvě kávové lžičky.
POZOR!!! Maso a vařený žloutek obsahuji stejné množství proteinu, děťátku tedy stačí jedna z těchto dvou variant.
VAJEČNÝ ŽLOUTEK
Pro alergiky není v prvním roce vhodný - vyloučíme i všechny potraviny vejce obsahující (pečivo…).
Pro ostatní jak na to: Vejce vaříme 10 minut... natvrdo, žloutek vyjmeme, rozmačkáme a zamícháme do zeleniny. V 6 měsících stačí polovina žloutku 1 x týdně. Začneme několika drobečky, abychom odhalily připadnou alergii.
V 9 měsících může miminko sníst žloutek celý.
POZOR! S vaječným bílkem, který vyvolává prudké alergické reakce, počkáme až bude mrňouskovi jeden rok (u alergiků raději 2 roky).
