|
|
|
Přítelkyně |
|
| Autor: Jiřule a 3 skřítkové , 7.12.2007 | |
| Ani nevím proč,ale dneska jsem si po ránu vzpomněla na svou dávnou přítelkyni.
Možná to bylo tou písničkou od Anety Langerové Motýlí křídla.Jojo.Jak tam
zpívá :vzpomeň na svět kdy pro kousek těla,zázraky jsi neviděla.Kdyby se tak čas mohl vrátit
a ona mohla všechno udělat znova.Byla by tady se mnou.Jenže její život plynul a
nabíral pořád rychlejší spád a ono to opravdu nešlo jí chytnout a zastavit.
Kolik let jsem jí říkala,jak moc jí mám ráda.Kolik let jsem jí prosila,aby zůstala.
Myslím,že chtěla.Myslím,že chtěla naskočit na tu cestu jakou jsem se po létech dala já.
A mnoho z nás.Chtěla.Určitě.Jenže se jí to nějak nazadařilo.I když se snažila.
Byly dny kdy jsme měli naději,že se vrátí,že se na její tváři zase mihne úsměv jako
kdysi.Jenže nemihnul.Do všeho co prožívala přišla nemoc a ona odešla.Odešla na pořád
a my už namáme ani kousek malé naděje,že přijde a usměje se .
Když zavřu oči vidím jí jak si přes bok háže svou velikou tašku a říká:Pozdravuj Zbyňara
A utíkala dál.A já viděla,že se ztrácí.A tak se nám má drahá přítelkyně,má svědkyně,
která tady měla být a pomáhat nám z manželských krizí,navždy ztratila.
Zbyly nám vzpomínky na dobré i zlé.Zbyly fotky a dopisy z léčeben.
A já vím,že ve mě navždy zůstane.Zůstane v mé duši, v mém srdci.Už nikdy jí
nikdo její místo v něm neveme.
|
|
Zobrazeno doposud 492 x.
|
|
