Všechny naše deníky

Dostal jsem dort a mnoho dárečků od maminky a tatínka, od babiček a dědečků, od prababiček, tet a strejdů. Zjistil jsem, že takové narozeniny jsou docela prima. Všichni něco nosí a pořád se na mě usmívají, mluví na mě a mě to připadá legrační. První rok mám za sebou a jsem zvědavý, co přinese ten další. Už se těším na nové věci a dobrodružství, které mě v tomto roce čekají.

Moje chůze je už celkem stabilní. Už ani nelezu po čtyřech. Moje zvědavost je opravdu veliká a vlezu všude kam se dá. Už si vylezu i na sedačku. Rozumím už spoustu věcem a poznám např. kočičku a pejska na obrázku. Vím, jak dělá čert a oslík a rád je předvádím. Asi je to hezké, protože se tomu všichni smějí. Baví mě pít z hrnku a pokládám to za zábavu, ale ještě mi to moc nejde. Na vánoce jsem dostal mnoho dárečků, mám zase další krabici plnou hraček. Ale dostal jsem i knížky, protože si rád prohlížím obrázky. Teď si hraji hlavně doma, protože venku je velká zima a napadlo hodně sněhu. Raději bych šel s maminkou ven, ale nedá se nic dělat. Už se těším na jaro, protože jsem na vánoce dostal také novou tříkolku.

Tak už toho umím hodně, např. ukládat kelímky do sebe a nasadit kroužky. Nejraději si hraji na schovávanou a na honěnou. Ale každý mě hned chytí, protože neutíkám moc rychle. Moje chůze není ještě stabilní, ale už mě to jde docela dobře. Když ale spadnu, tak můj určený cíl dojdu po čtyřech. Hlavně, že se dostanu všude kam potřebuji.

Tento měsíc jsem sám udělal 2 kroky, ale to je všechno. Víc si zatím netroufám. Rozumím několika slovům, např. světýlko, balónek, pejsek a již chápu význam slova "NE", ale moc na něho neslyším, protože nechci. Rád dělám rámus, házím věci, bouchám hračkama. Nejraději ale prskám a vydávám různé zvuky. Žvatlám už "mama, tata, baba, dedo". Když mám radost, tak si zatleskám. Maminka říká, že málo spinkám. Asi to tak bude, ale jsem neskutečně zvědavý a to mi nedá spát.

Tento měsíc nebyl moc prima, protože jsem byl nemocný. Byl jsem protivný, v noci jsem nespinkal a pořád jsem plakal. Ale teď už jsem zdravý a veselý. Umím už paci-paci a nejraději tancuji. Jak slyším hudbu, tak se nezastavím. Po kolínkách na čtyřech už lezu rychle. Kolem nábytku chodím jistě a stát bez držení vydržím celkem dlouho. Ale když chci udělat krok, tak spadnu na zadek. To mi ale nevadí, protože na čtyřech jsem nejjistější a nejrychlejší. To mě potom nikdo nechytí a já mám obrovskou radost. Moje nejoblíbenější hračka je balónek a kačenka. Nejraději ale šmejdím po bytě a nejvíc mě baví to, co nesmím. Jinak si myslím, že jsem hodný a všichni mají ze mě radost.

V osmi měsících vážím 8 150g a měřím 73 cm. Už se umím plazit a začínám lézt po kolínkách. Všude vlezu a nedám ničemu pokoj. Maminka musí na mě dávat pozor, protože mě všechno zajímá a nejsem chvilku v klidu. Umím se postavit sám na nožičky a začínám chodit kolem nábytku. Ještě mi to moc nejde, ale myslím si, že to brzy dopiluji. Sám se už posadím. Paní doktorka říkala, že budu sportovec. Vyžaduji hodně pozornosti a dám spoustu práce, ale já to zase mamince vynahradím úsměvem a každý den se s ní pomazlím. Už jsme do mého jídelníčku zařadili jogurty, chlebík a jiné pochutiny, které jsem neznal. Už jsem ochutnal i čokoládu a to byla pochoutka. Tak zase za měsíc a snad se budu moci pochlubit novými dovednostmi. 

V šesti měsících vážím 7 430 g a měřím 69,5 cm. Přes den teď moc nespím, ale bude to zoubkama, které se mi začínají prořezávat. Můj první zoubek se mi proklubal v sobotu 18.7.2009. A už mám dole dva. Jinak jsem veselé, společenské a velice živé dítě. Moje aktivita dokáže udolat celou rodinu. Když slyším hudbu, hned začnu tancovat. Už se dokážu posouvat různými směry po podlaze a pořád válím sudy. Když chci do náruče dospělého, zvednu ručičky. Při krmení už sám otvírám pusinku, ale ani u jídla nedokážu být v klidu. Už mě přestávají zajímat jednoduchá chrastítka. Jsem stále zvědavější a už mě zajímá např. otevírání šuplíků. Slyším na svoje jméno a když na mě někdo zavolá, tak se otočím. Umím už slabiky mamama..... a bababa........

V pěti měsících vážím 6 910 g a měřím 67,5 cm. Co dokážu? Dokážu se obrátit z bříška na záda a někdy se mi to povede nazpět. Silně protestuji při činnostech, které nemám rád a pláču, když mi něco maminka nedovolí. Zkouším napodobovat různé zvuky, ale nejvíc umím výskat a pištět. A jak jsem slíbil mamince, že se polepším v nočním spánku, tak jsem slib dodržel. Už spinkám celou noc. Někdy se sice vzbudím, maminka mi dá napít čaje a já zase pokračuji. Tak zase příště.

Ve čtyřech měsících vážím 6,20 kg a měřím 64 cm. Co už dokážu? Umím už současně používat obě ruce a dosáhnu na všechno, co chci. Snadno zvednu hračky a prozkoumávám je ústy. Ze slin při spojení rtů dělám bubliny a tuto dovednost postupně piluji k dokonalosti. Různě se šklebím a měním tvar úst, abych ze sebe vydal zvuky různých tónů. Při koupání cákám vodu kolem sebe a kopu nožičkama. Už poznám známé tváře a hlasy, protože jak mě pochová někdo koho neznám, tak pláču.Už mi maminka začala dávat zeleninku, ale ta mi moc nechutná. Ale ta kašička s mlíčkem, co mi dává maminka na noc, je fakt moc dobrá. Ta mi tak chutná, že vypiju celou flašku. Jinak maminka říká, že jsem hodný. Ještě ta noc není moc dobrá, ale to časem spravím. Slibuju.

Ve třech měsících vážím 5,70 kg a měřím 61,5 cm. Začíná se mnou legrace, protože jsem docela spokojené miminko. Jenom v noci pořád nechci spát a to nejvíc vadí mojí mamince. V noci mám často hlad a někdy si chci povídat.Ale já ten spánek doženu přes den. Už jsem se začal smát nahlas a všem to připadá legrační. Byl jsem na prvním očkování, ale zvládl jsem to docela dobře. Už se taky sám převrátím na bříško a koníčky pasu rád. Maminka už mi dala první kašičku a začínám papat zeleninku. Ale ta mi zatím moc nechutná. Jsem živé dítě a neustále vyžaduji pozornost. Nejraději se nosím a rád si povídám. Mezi moje nejoblíbenější hračky patří plínka a když chci spát, tak si jí dám přes obličej a spím. Tak zase příště mezi čtvrtým a pátým měsícem.