Deník Francie

Dnes asi 4.6. jsem se zucastnila sveho 1. triatlonu. Abych toho nemela pro zacatek plny kecky, prihlasila jsem se na sprint, tj v tomto pripade 300 m plavani - na pohodu, 13 km na kole s usmevem a prumerem na 35km/hod a 3 km behu budu muset pretrpet.
Budicek v 6 :op fuuuj! Ale co se da delat, startuje se uz v 9:30 a hodina jizdy autem neni malo. U prezance 1. problem. Musim se prehlasit z kratkeho tria na sprint. Jenze oni nemohli najit moji prihlasku.Pak se to nejak poladilo a ja se se startovnim cislem sla pripravit, rozbehnou, rozjet a nasoukat do neoprenu. Dlouho jsem zvazovala zda nasadit ci nenasadit neopren. 18° voda ujde a jen 300m to neni ani 6 min. Ve finale jsem se rozhodla pro neopren. Jsem byla pekne vystresovana. Spatne od zaludku, v noci jsem nemohla usnout a vubec se mi nechtelo startovat. Jakmile jsem se ponorila do vody, veskere obavy ze me spadly. Vystrel z brokovnice a ja uz si to krauluju o 106 do cile. Ani nevim jak, vybiham z vody, odhazuju kombinezu, nazouvam tretry, helmu a sup na kolo a uz mam na tachaci 40 km/hod. Rovinka s 2 hrbolkama, ani kopec se tomu rikat neda - delany jak pro me. V cili kolo nezvladam brzdit, tak to vemu smykem, jednu tretru odhodim kamsi a druhou se trefuju do tazky. Mam na sobe tenisky a vydavam si to na 3km okruh kolem rybnika. Bezelo se mi krasne ve stinu stromu, teren jako doma v Cimicaku, fakt super. Pustim pred sebe jen 3 chlapi. 100 pred cilem vidim pres sebou slecnu. Pokousim o sprint, ale misto nej se dostavi jen male zrychleni:o( nelamu si tim hlavu a dobikam s celkovym casem 45min 36s - 20s za slecnou. Celkove 34 z 98 - naaadhera! 2. zenska a v 1. kategorii zen 20-40 let.
Pro zacatek to nebylo spatny. Fotky snad dodam.

Aquatlon, co to je? Plavani a beh? Tak proc to nezkusit, rekla jsem si pred tydnem a prihlasila se na tuto krasnou disciplinu o 1.5 km plavani v jezere a 8.8 km behu kolem jezera.
Pocasi nam kupodivu vyslo. Slunicko, teplicko, jen ten vitr by nemusel foukat, a bylo by to super. S kolegy z triatlonu se odebereme do Montceau po poledni a na misto dorazime kolem 2. Start je az v 15:45, takze casu dost na obhlidnuti terenu a pripravu. V 15:15 nas pusti do "saten", kde si odlozime veci a jdeme se rozbehat. Vitr nic moc, velke vlny a tak 1/3 behu proti vetru. S dostatecnym predstihem se zacnu navlikat do pujceneho neoprenu. Padne mi jak ulity, akorat pres paze a brizko je mi trosku vetsi, ale aspon ze mi je.
Par minut pred startem nas pusti do vody. Brrr. I pres neopren je studena. Trosku se rozplavu a hura na start. Plave se mi dobre a vlny v zaverecnych 500m vyuzivam jako pohon. Vybiham z vody s krasnym casem 29 min (cas je pocitany i se sundanim neoprenu a navlikani do bot;o) a ryhle ze sebe sundat neopren, nazout botky a bezet. No ten beh po plavani nic moc, ztuhly lejtka a krece prvnich par metru. Nastesti po nekolika minutach krece mizi a ja si to pelasim po 1. okruhu. V 2. kole me predbiha kolegyne a ja se ji uspesne cele kolo drzim. Ve 3. kole mi ale tezknou nohy a Valerie mi ubiha. Mam co delat, abych to nevzdala. Vbiham do 4. kolo s vidinou, ze uz to budu mit za chvili za sebou, pokousim se natahnout krok, ale nejde to. Nohy mam tezky a jsem dost vycerpana. Do cile dobiham s celkovym casem 78 min. Nic moc.
Bylo to neco noveho, velmi vycerpavajiciho, ale uz ted se tesim na svuj prvni triatlon.
Do tydne se pokusim hodit fotky na net.

Vysledky:1. Nicolas Caudal (Montluçon) 52'02, 2. Florian Schaffer (team Marmillod) 53'35, 3. Alain Barrucand (Lyon) 56'03, 4. Aurélien Lemaître (NL) 56'43, 5. Lilian Prunel (Montceau) 56'54, 6. Cyril Caniou (UCS) 57'50, 7. Isabelle ferrer (Dijon) 59'19, 8. Frank Boccard (Dijon) 59'21, 10. Eric Poizat (Mâcon) 1h00'29, 11 Patrick Favoulet (Beaune) 1h00'31, 12. Bruno Largant (Dijon) 1h01'02, 13. Sébastien Landré (CDC) 1h01'27, 14. Bruno Ferney (Dijon) 1h01'50, 15. Laurent Hue (Beaune) 1h02'23, 16. David Corberan (Auxerre) 1h03'22, 17. Eric Dupasquier (Autun) 1h04', 18. Christophe Gropellier (Chalon) 1h05'47, 19. Frédéric Pitrois (Mâcon) 1h06'03, 20. J-François Belorgey (Auxonne) 1h06'14, 21. Patrice Claray (Montceau) 1h06'17, 22. Bernard Maudonnet (Mâcon) 1h06'24, 23. Olivier Bouchot (Autun) 1h06'37, 24. Lauriane Berzin (asav) 1h07'13, 25. Pierre Picabea (Chalon) 1h07'15, 26. Eric Ferreri (Mâcon) 1h07'19, 27. Denis Lefranc (Mâcon) 1h07'32, 28. Delphine Melet (Beaune) 1h07'46, 29. Fabienne Chetall (Dijon) 1h08'14, 30. Camille Bongrand (Montceau) 1h08'39, 31. Emmanuelle Grimard (Autun) 1h09'25, 32. M. Pierre Henriet (Valdahon) 1h09'50, 33. Thierry Chignard (Chalon) 1h10'19, 34. Sylvaine Mauffrey (Besançon) 1h10'36, 35. Damien Trombetta (CDC) 1h10'39, 36. Christophe Vacheresse (Mâcon) 1h11'09, 37. Stéphan Krecina (Montceau) 1h11'18, 38. Dimitri Tayas (CDC) 1h11'30, 39. Lionel Gelay-Turtaut (Mâcon) 1h12', 40. Bruno Promonet (Mâcon) 1h12'03, 41. Chaveriat (Dijon) 1h13'41, 42. Bernard Bury (Chalon) 1h13'53, 43. Pierre Bedry (CDC) 1h14'52, 44. Valérie Girardin (Beaune) 1h15'19, 45. Perrot Olivier (nl) 1h16'29, 46. Guidon Valérie (Dijon) 1h16'40, 47.Pistoia Christophe (Montceau) 1h16'47, 48. Bonnardot Pascal (Montceau) 1h17'07, 49 Hendrichcova Sava (Beaune) 1h18'24, 50. Gagic Laurette (Valdahon) 1h19'18, 51. Emorine Patrick (Montceau) 1h21'08, 52. Boeufgras Denis (Montceau) 1h22'11, 53. Verrier Nicolas (Montceau) 1h23'33, 54. Amiot Séverine (Rhone-Alpes) 1h24'36, 55.Vinot Grégory (Mermillod), 56. Gérald Roux (nl)

Nevim, kde zacit, tak to vemu vsechno hezky od zacatku.

Na Velikonoce jsem se na 10 dnu vratila do CR. Uzila jsem si opravdu prazdniny dle meho, 2 zavody, kolo, kamaradi a spanek ;o) Neni pak divu, ze se mi nechtelo vubec zpatky do Francie. Par hodin pred odjezdem mi vola Helene, jestli pro me maji dojet na nadrazi do Dijonu.

V autobuse spim jak zabita a v Dijonu se mi vubec nechce vstavat. Vubec se mi nikam nechce a uz vubec ne hlidat deti, bylo mi tak krasne v klidku daleko od kriku a tak.

Vyhrabu se z busu a vyhlizim auto. Po asi 5ti minutach spatrim citroena a v nem ... bratranec? Bratranec deti, co hlidam, ne muj, to jen tak pro upresneni. Jsem rada, ze pro neprijel nekdo z rodicu. Prej vypadam unavene. Aby ne. Hned mu reknu, ze se mi vlaste do Beaune nechce a tim zacne nase konverzace a dalo by se rict, ze i pratelstvi.

Ctvrtek i patek utekly jako voda. V sobotu dopo jsem hlidala deti a odpo jsem byla na kole – 80 km v kopeckach. V nedeli rano jsem vstavala v 8:45 a v 9 jsem uz sedela na kole. Na trnink s triatlonem se nas vydalo kolam 10, jenze vsichni jsou rychlejsi nez ja a ja se do kopecku plazim jak snek a hlavne po vcerejsku. Stehna me bolej. Vyjedu na kopec a pak si to svistim z kopecka domu, zatim, co ostani pokracuji. Na nedeli ospoledne jsem slibila Paulovi prohlidku mesta, jenze se zahrabu do postylky a spim. Proberu se neco malo pred 6. Ali chce jit do kina, tak ji s bratrancem doprovodime a ja hodinu trpim u filmu OSS 117. Pak se vydame po stopach hradeb, ktere, ztratime, tak se vracime.

V pondeli se mi vubec nechce na kolo. Z pelechu se vyhrabu kolem 10. v klidu se nasnidam, v pul jedenacty zjistuju, ze ne vsichni jsou pryc. V jidelne je zavrenej Paul a strhava tapety – chudak; Vubec mu to nejde. Jak je znamp, me jdou vsechny destruktivni prave skvele, tak mu pomuzu a v poledne mame ½ mistnost hotovou. Po obede pokracujem, jen nas to moc neba. Delame kraviny. Nejvetsi sranda je, ze se nam porouchal parni stroj na nahrivani tapet. Benoit nam tedy od sousedu priveze novou nahrejvacku a radi nam, pridej vic pary, vic to naparuj. Jen co odejde, oba jsme mrtvi smichy a dost pochybujem o tom, jestli nekdy strhaval tapety. Po odtapetovani cele mistnosti a po veceri navrhnu, ze pojedem do Chalon. Jela bych kamkoli, hlavne daleko od deti ;o) Proc daleko od deti? To je na dlouho. Anthelme, ten 2 lety prcek se totiz naucil vylejzat z vysoky postylky. Tak ho rodice ulozili do velke poste vedle okna. Jenze podle prcka je v zavesech pani, ktera s nim mluvi a tak nechce spat. No a v pondeli si klidne sedime u veci. A najednou slysime, ze nekdo otvira dvere od domu. A on prcek v holinkach a v bunde. Tata se rozlobi, ze to neprichazi v uvahu, at upaluje do pelechu. Prcek na neho: “Non!” a tata:”c’est les parents qui commandent! – rodice tu urcuji pravidla! Prcek:”non, c’est les bebe qui commandent! – nene, to jsou deti!. Tata mrtvej smichy: “Anhelme, vas au lit! – bez do postele.Prcek: Puisque c’est comme ca, je m’en vais! – kdyz je takhle, odhazim. A opravdu vysel z baraku. Byli jsme mrtvi smichy. Veta puisque c’est comme ca... se opravdu ujala. ;o)

Streda 5.4.2006

To byl dneska den. Od rana ma blbou naladu a nechce se mi nic delat. Jako kazdou sstredu, rano odvezu Alienor na hodinu piana, pak par nakupu s dvouma prckaa v aute, knihovna a zpatky pro Alienor pred skolu umeni.

No a kdyz teda Ali prijde, tak chci nastartovat. A ejhle... Hnnnnnnnn. Nic. Auto i ani neskrtne. Venku je hnusne, prsi, snezi, kosa jak na Sibiri. Super! Po 10 minutach se mi podari odchytnou mladou pani v novy audine a pana, kterej je ochotnej, zapojit startovaci kabemy, ktery jsou u me v kufru. A ejhle. Nova audina je na prd. Baterka primo napojena na pocitac a to by se autu asi moc nelibilo. Tak dalsi odchytavani aut. Jenze je cas obeda a nikde nikdo. Po dalsich 10 minutach projizdi kolem twingo. Otevre motor, pan zapoji kabely a ja nastartuju. Netusila jsem, ze to jde tak snadno.

Aspon jsem se naucila, jak zapojit startovaci kabely.

Ve 12:45 odstartoval zavod horskych kol na 42 km pro vsechny cyklisty starsi 17ti let. Pocasi nam pralo. 12°C, lechce pod mrakem a bezvetri. Vsechny zeny zavodnice obsadily predni startovni pozice a uz se jelo. Kratky rozjezd po rovince, pres pole a pak 7km stoupak. Tady se mi celo zavodu caslo znacne vzdalovat. Na kopci si vsak clovek moc neodpocinul. Na radu prisly technicke pasaze plne bahna, snehu a vody. Dva kamenite sjezdy a na 15. km obcerstvovacka. Kopla jsem do seme kelimek cehosi a vrhla se na dalsi stoupak. Kameny a koreny tempo zavodniku znacne zpomalily a me se podarilo jich tak 10 predjet. V jednom sjezdu jsem se ridila radou kolegy: “tam pust brzdy a zavri oci, pojede to samo”. A taky, ze jelo. Na cca 27.km se mi podalilo hodit excelentni tlamu. Predni kolo se mi v rychlosti kolem 15km/hod slusne zapihlo do bahna a ja uz lezela smotana pod kolem. Samotny pad by mi ani tak nevadim, ale pri vyprostovani se z kola, jsem dostala svalovou krec do litka. Pretrpela jsem par set metru na obcestvovacku a tam se to snazila rozcvicit. Pad vsak vyradil z funkce i moji prehazovacku. Poslednich 15 km bylo opravdu pernych. Jet na 2x6 nejtezsich prevodu s kreci v pravem litku nebylo nejveselejsi. Jeste ze na zbylych 15ti km, byl jen jeden stoupak.

Zavod to byl opravdu pekny, prostedi nadherne a trat, kdyby byla o malinko sussi, tak super. Na celych 42 km si clovek moc neodpocal, vystupy, technicke sjezdy, bahno a jen malo rychlych pasazi. Profil trate na http://membres.lycos.fr/clubcycloautun/morvandiau.html.

Trvalo mi 3hod15 na zdolani 42km. Nejlepsi zena mela cca o hodinu lepsi cas, nez ja. Oficialni vysledky zatim nejsou na webu.

Minuly tyden jsem se po 3 tydnech vratila do bazenu. Trenink 2x tydne od 21:00 do 22:00. Minuly tyden to jeste jakz takz slo, ale tenhle tyden....

 Ve stredu (15.3.2006) si to takhle naklusu do bazenu a tu zaslechnu neco o ctyrstovce na cas. Bylo mi to tak nejak jedno. Ten den mi bylo vsechno jedno. Nijak me to nevzrusovalo a poctive jsem plavala 100m kraul, 100m znak, 100 kraul, 25m motylek, 25 znak, 25 prsa a 25 kraul a pak nejaky zrychlovaci testy a tak.

Po zahrati si nas trener rozhodil do skupinek a a uz jsme startovali. Po 50m jsem uz nemohla ;o) I tak jsem obhajila 2. nejlepsi cas zen a 6:33. O celych 14 sec horsi nez loni.

Ono se neni cemu divit. Pred bazenem, jsem totiz byla 100 min na kole na silnicce a slapala jsem dost rekvencne. Bylo to super, nadherny cervanky, mirny vetrik tak, ze jsem se pracela s vetrem v zadech. Nebylo to jako v nedeli, kdy jsem tou samou cestou jela 40mk/hod bez slapani ;o) Fakt pekny.

Ne ze by tedy prvni jarni den byl jiz za nami, ale myslim, ze nejsem jedina, co si takhle styska. Na muj vkus je zima uz moc dlouha. Stravila jsem uplynuly tyden v Praze, kde bylo relativne hezky, svitilo slunicko a bylo tak 7 °C. Dneska v 5 rano dorazim do Dijonu a utrpim sok! Na silnicich snih a s nebe bez ustani pada jedna vlocka za druhou. A v Beaune to neni o nic lepsi. Na zahrade mame tak 20 cm snehu ne-li vic a je pekna kosa. A to jsem se tak moc tesila na kolo :o( Dneska zase pro zmenu pres den chumelilo.

Jinak se tu pres tyden nic nezmenilo. Kluci jen trochu pribrali a to je asi tak vsechno.

Uz se fakt tesim, az bude teplo, nebo nebude aspon snezit ci prset.

18.3.2005

Tak si normalne predstavte, ze jaro fakt prislo. Od pondelka tu je krasne, sviti slunicko. Sice poranu a k veceru mrzne, ale pres den je tak 5 stupnu ;o)

Ahoj vsichni, co obcas zabloudite na moje stranky!

Se po dlouhe dobe ozyvam. Abych rekla pravdu, tak navrat do Francie po Novem roce nebyl vubec lehky, ba naopak. Doma jsem nechala pritele, ktery se prave stehoval z bytu do bytu, sestricky, maminku, tatinka, prarodice no proste celou rodinu. Na jednu stranu jsem se z5 do Francie strasne moc tesila. Ti nezbedni prckove mi hrozne chybeli ;o) Problem s navratem nastal hned po prijezdu do CR 18.12. kdy jsem si chtela koupit jizdenku u Eurolines na 2.1. a ony nebyly :o( Jak zazrakem jsem u zubarky potkala cloveka, co se zacatkem chystal do Francie a tak me ve stredu 4.1. hooodne brzy rano nabral do auta a navecer vysadil pred domem v Beaune.

Strasne rychle jsem se dostala do rytmu, kterej jsem opustila. Jenze ne tak docela. Nalada byla pod psa i pres vsechny marne pokusy rodiny a kamaradu a pocasi tomu nepridalo. K tomu vsemu v patek 6.1. nasnezilo tak 50 cisel snehu a ja mela co odklizet. Nejlepsi je jezdit na nakpy autem, ktere netusi, co jsou to zimny gumy :o(  Na parkovisti jsem si aspon vyzkousela, jak reaguje...

Zapsala jsem do mistniho fitka a pravidelne chodila na cyklotrenazer, abych se pres zimu udrzela ve forme. To slo az do doby, kdy jsem padla se zanetem dutin. Jen co jsem se dostala ze zanetu, prepadly me chmury a pak zanet zapestnich slach. Aby toho nebylo malo, tak jsem si prodelala chripku a ted dokonce i strevni chripku. Nepamatuju si, ze bych kdy takhle moc marodila. Skoro mesic nic nedelam - ach jo, to bude zavodni sezona na prd...

Na dnesek jsem si naplanovala vylet do Chalon sur Soane. Predbezny odhad 80 km. Vybavila jsem se fotakem, blatnikem a vyrazila. Svistim po me znamych silnickach pres vesnice: Pommard, Volnay, Mersault, Chassagne, Santenay. Tam se napojim na cyklostezku podel kanalu a po rovince si to pelasim az do Chalon. Prvni, co vidim ze Ch. je tovarna na vyrobu eternitu a omamna vune roztavenyho asfaltu... Je to celkove dost prumyslovy mesto a o dost vetsi nez Beaune. Protloukam se ulicema dobrou pulhodinu, nez objevim samotne centrum mesta, kde se to hemzi lidma. Je tu co obdivovat – starobyle namesticko s okouzlujicim kostelem.

V nohach mam 66 km a to me ceka jeste cesta domu. Pocet km me nijak nedesi; spis me znepokojuje pohled na cernou oblohu a hrmeni. Nasedam na kolo a snazim se dostat ke kanalu. Malinko bloudim, ale po chvilce jsem na spravne stope a uz se ritim 3. kosmickou rychlosti podel kanalu, abych ujela bource. Jenze zacina prset a ja se uchyluju do jedne truhlarny. Po chvilce prestava lejt jako z konve, uz jen poprchva, tak znova nasedam na kolo. Nojo, jenze zase prutrz, jedu k neblizsimu mostu, kde se nas sejde 5 cyklistu ;o)

Po chvilce se rozchazime ruznymi smery. Nikdo nejede se mnou :o( Uz neprsi a ja budu pomalu opoustet cyklostezku. Kdyz nahle vidim destivou stenu. Zastavim se a pozoruju, jak par metru predemnou prsi a ja jsem v suchu. Foukne vetrik a mrak se presune nade mne. Sednu na kolo a ujizdim, co mi sily staci. Jezdit v desti neni nic moc a kor, kdyz do toho zacnou padat kroupy.

Jakmile opoustim kanal, je krasne, sviti slunicko a ja si to namirim nejkratsi cestou domu. Pred Beaunem jsem ususena, ale je mi to k nicemu, protoze me zastihne nova prutrz mracen. Jeste, ze jsem kousek od baraku. Jenze doma nikdo a kdosi zamknul dvere na vsechny zamky a ja vozim jen jeden klic :o( jsem zmoklá, je mi zima a nemam kam se schovat pred destem. Nevaham se tedy premistit o 100 m dal k domu meho osobniho mechanika a preckat nepritomnost rodiny v teple a ve spolecnosti milych lidi.

Nedele 23.10.2005

Hromada lidu doma. Uprostred obeda nekdo vola – znami Helene, ze prej jestli by se u nas nemohli stavit. U stolu nas bylo jen bylo 5 dospelych a 6 deti, tak aby nam nebylo smutno pribyli 2 dospelí a 5 deti...

Radej jsem na sebe hodila drez a vydala se vyjet nohy po vcerejsku. Chtela jsem jet jen rovinku a max 25 km. Jo, rovinku.... hned za barakem jse si to rozmyslela a vyskrabala se na kopec - prevyseni jen 100 m a pak trochu rovinky a dalsi kopec a jeste se kouknu sem a tam a koukam; ze mam na tachaci 45km, ale stalo to za to.

Mister price v peceni moucniku

Udeluju si hlavni cenu v peceni moucniku. Zaclo to pernikem, pokracovalo to triorezem, ktery se mi prilis nepovedl, ale byl vynikajici, pak jsem Helene upekla dort k narozeninam. Moje specialita, piskotovy korpus krasne ozdobeny ovocem. Po par tydnech jsem se pustila do gateua au chocolat a dokonce i do tarte aux pommes a to vse s vlastnorucne vyrobenym listovym testem.

Moje jablecny ci hruskovy kolace jsou neodolatelny a na stole vydrzi maximalne 15 minut. A pak se tu mam snazit hubnout. A aby toho nebylo malo, tak jsem upekla tvarohovy kolac a ted jsem dotvorila neco na zpusob tiramisu – piskoty prolozeny tvarohem s cukrem a citronovou kurou a bananama to vsechno zality coko polevou – mnam.