22. ledna 2003
K ranu me moje spoluspici utiskovala. V 5 mi dosla trpelivost, zbalila jsem si tenisky a leginy, v pyzamu se premistila do fitka, prevlikla, pujcila si videokazetu se cvicenim a cvicila – docela mi dala zabrat. V 6:55 jsem se vratila na pokoj, ze se osprchnu-nerealne s 3 holkama na pokoji. Na snidani jsem dorazila se zpozdenim a silhajici hlady. Snedla jsem vsechno: muffina a ovocny salat, ale muj hlad to nezahnalo. Snazila jsem se vysvetlit – anglicky, ze mam preveliky hlad, jestli bych nemohla dostat housku. Mohla, ale musim si ji zaplatit.
Huraa na skoleni. Cely den do nas hustili prvni pomoc, ozivovala jsem umelohmotny mimino a provadela masaz srdce. K obedu si dala kalifornsky salat – 3 kostky zluteho melounu, 2 listy ledoveho salatu, lzice tvarohu a lzice nakrajeneho kurete s majonezou. Bylo to dobre, ale takovych bych snedla 5. Odpoledne jsme tentokrat ozivovali tak 10lete dite a dospeleho a kolem 4. vyrazili na 2. vylet po NY. Jeli 2 stanice metrem, omrkli velky nic po Dvojcatech, prestoupili na lod, zhledli Sochu Svoboby a Manhattan z lodi a jeli zpet do hotelu hyperpomalym autobusem asi 45min. Zima byla pekna, ale do hotelu se mi jeste nechtelo. Taky jsem se doslechla o levnem internetu nedaleko hotelu, tak jsem se vydala na pruzkum. Po 20 minutach svizne chuze jsem dorazila na misto. Za 1$ jsem serfovala 53 minut. Zadny pomaly prenos jako doma-fakt rychlovka. NY neni zas az tak velke mesto a ztratit se tu je temer nemozne. Jen tak na srovnani: Kdo z vas vi, kde v Praze je treba ulice Spoluprace. Asi malokdo. Tady najit 25 avenue nebo 35 West by zvladlo i male dite bez mapy. Po serfovani jsem se oklikou vratila do hotelu a sla si na 20 min zajezdit na rotopedu a usnula jeste vic hladova nez vcera. |
