Prolaktin

Prolaktin

Hydrofóbní molekula lidského prolaktinu (PRL) je tvořena jednoduchým polypeptidickým řetězcem se 198 aminokyselinami a se třemi disulfidickými můstky o molekulové hmotnosti přibližně 23 kDa. Tři hormony, prolaktin, růstový hormon a placentární laktogen, jsou strukturálně i fylogeneticky podobné. Prolaktin hraje roli v řízení řady biologických funkcí, avšak jeho hlavní funkcí je iniciace a stimulace laktace a vývoje mléčné žlázy. Prolaktin je secernován hlavně speciálními acidofilními buňkami předního laloku hypofýzy. Je přítomen v plazmě, plodové vodě, mléčném séru, v hlenu děložního krčku a mozkomíšním moku. Řízení sekrece prolaktinu představuje zvláštní komplex zahrnující různé mediátory (dopamin, TRH, GABA, VIP) a hormony (estrogeny, tyroxin atd.). Sekrece prolaktinu je rovněž ovlivňována dalšími okolnostmi. Rychlost sekrece se mění v průběhu dne (denní rytmus), sekrece vzrůstá při ovulaci, v průběhu těhotenství, v průběhu kojení a v některých dalších situacích, např. ve stresu.

Zvýšení hladiny prolaktinu (hyperprolaktinemie)

• hypofyzární adenomy a mikroadenomy produkující prolaktin (prolaktinomy)
  
• funkční a organické poruchy hypofyzární regulace
  
• podávání léčiv (např. chlorpromazinu, perphenazinu, metoclopramidu, domperionu, pimozidu, a-metyldopaminu, reserpinu, cimetidinu a estrogenů)
  
• hypotalamická stimulace při hypotyreoze (endogenní TRH)
  
• renální nedostatečnost
  
• jiné vzácnější příčiny (herpes zoster, ektopická produkce prolaktinu při nádorech, např. plic)

Snížené hladiny prolaktinu (hypoprolaktinemie)

• adenoktomie
  
• hypofyzektomie
  
• Sheehanův syndrom

Stanovení hladin prolaktinu má značný význam v diagnostice a sledování různých klinických stavů. Nejčastěji je využíváno v diagnostice poruch reprodukce u žen, zejména při stanovení příčin amenorrhei. Zvýšená hladina prolaktinu je její poměrně častou příčinou. Pro odhalení epizodické hyperprolaktinemie (v důsledku pulzního charakteru sekrece) se používají stimulační testy (např. s metoclopramidem).