Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

A je to tady...Evička je na světě

Autor: Gabi + Evi 03 + Ani 06 , 12.8.2003

Pondělí 02.06.03


A JE TO TADY!!! V 5.00 hod. se probouzím a cítím slabé menstruační bolesti, jsem ale unavená a chci dál spát, najednou je nedočkavost pryč. Ale Evička mi nedovolí spát. Cítím něco nepříjemného, jde ze mě krev a já mám strach. Zapomínám na 5 minutové intervaly, při kterých mám teprve dovoleno jet do porodnice, budím tatínka a vyrážíme. Bojím se a zároveň jsem nedočkavá co mě čeká. Možná mě zase pustí domů, vynadají mi, že jedu brzo....ale bolesti se cestou stupňují a stahy jsou častější...


"Jste otevřená na 5cm, to bude brzo", říká v 6.30 hod. s klidem doktorka a já nevím jestli se mám radovat nebo brečet, opravdu zmatek nad zmatek. Příprava proběhla standartním způsobem, na klyzma jsem čekala jak na slitování, poněvadž jsem byla ke konci těhotenství už zabetonovaná. Praktikantka mě vyholila, trošku jsem ji nedůvěřovala, ale zvládly jsme to obě. Během hodiny, kdy mě připravovala na ten dlouho očekávaný okamžik kontrakce velmi zesílily a přicházely po 3 minutách. V 8.30 hod. mi asistentka píchla vodu a začaly okamžitě stahy po 1 minutě, tlaky na konečních, že jsem myslela, že z porodnice už asi živá neodejdu. Houpala jsem se na balónu, visela na tatínkovi, který se mě snažil zabavit, což mě dost znérvozňovalo, tak byl zticha a jen poslouchal mé sípání a dokonal nacvičené dýchání. Po 9.00 hod. jsem vylezla s námahou nahoru, jak říkala asistentka a dodala, že mi pomůže. Porod pravděpodobně svými zručnými prstíky urychlila, ale zároveň jsem si ověřila sílu mých hlasivek. Ještě asi 3x mi "pomohla", sdělila mi, že už vidí černé vlásky a já najednou zjistila, že volá mého doktora, že dorazily dětské sestry a že se jde asi do finále. Kolem 9.40 hod. jsem měla dovoleno zatlačit. Doma jsem si to zkoušela a říkala si, že to bude brnkačka, ale nedařilo se, zatlačila jsem neúspěšně potřetí a doktor rozhodl použít kleště. Miminku se už u mě nedařilo a já neměla sílu. Nakonec jsem po vteřině zapochybování, zda ještě někdy dám nohy k sobě uslyšela doktora jak říká "tak je to opravdu Evička", uslyšela jsem pláč a ucítila to malé tělíčko na břiše.


Narodila se Evička, 02.06.2003 v 10.12 hod., vážila 3.51kg a měřila 51cm, po těhotenství plném strachu o to malé stvoření a po porodu rychlejším než jsem si kdy představovala se snažím zapamatovat si každičký okamžik jejího života, každý úsměv a pohyb a vzpomínám na ty poslední dny před dnem D...


Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 1 čtenářů)
Zobrazeno doposud 574 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.