V poslední době o sobě, jakožto matce, dost pochybuju. Nějak přestávám zvládat ty neustálé hysterické výlevy CHCÍÍÍÍ a NECHCÍÍÍÍÍ, když stejně vlastně neví, která bije. Když jí řeknu, že má něco udělat, tak to prostě neudělá, bojkotuje kde co.. A moje nervy jsou už fakt na nejtenčím vlásečku a musím občas odejít, aby se fakt nestal malér. Čím víc mě vytáčí, tím víc ječím, čím víc ječím, tím víc mě vytáčí.. Začarovaný kruh. Příšerné období, snad někdy přejde..
Na druhou stranu už dosáhne nožkama na zem na odrážedle a i když rychlost je nula nula prd, baví jí to, cítí se důležitě :-). Umí si obout botky, občas i něco obléknout. Ale úplně nejradši se svléká a běhá nahatá. Navíc teď měla období, kdy se zas začala počůrávat, ale vypadá to, že jí zas snad došlo, k čemu je nočník a záchod. |
