Pendulka svolala dubňáčkovský sraz do Radvánovic do Šťastné země. www.stastnazeme.cz
Poprosila jsem mamku, jestli by nejela s námi, přece jen je to lepší než když jsem na obě Áčka sama. To pak nevím, za kterou dřív lítat. Mamča má navíc Hrubou Skálu ráda, tak jela, ačkoliv jí šileně bolel zub. Andulka si to díky ní neuvěřitelně užila, mamka jí obětavě pomáhala pořád dokola nasedat na kladku, která navíc byla určená dětem od 12 let. To ale naší třikrát mladší slečně vůbec nevadilo, je vycvičená z lana, které má na chatě, takže věděla, že je zapotřebí se pevně držet a nepustit :-).
Adélce se tam taky moc líbilo, snažila se držet krok se svou starší sestrou a šplhala na různé atrakce, ačkoliv tam ani nedosáhla :-). Nicméně i pro tahle mrňata tam jsou atrakce, takže rozhodně nepřišla zkrátka a myslím, že nejvíc se jí líbila trampolína, protože po návratu skákala barákem sem a tam s mohutným vykřikováním hop, hop, hop... jsem zvědavá, kdy přidá ještě - Kdo neskáče není Čech! :-)
Andulka se projela i na koníkovi a byla naprosto blažená, protože kůň se jmenoval Jurášek a ona tak byla úplně jako Popelka!
V celém areálu se to chystalo na slavnosti Slamák, už tam byly vytvořené různé "sochy" ze slámy a další se právě dodělávaly. Myslím, že ale bylo lepší, že jsme tam jeli mimo akci, protože pak tam musí být úplně šíleně lidí a na atrakcích narváno.
Počasí celkem vyšlo, nebyl pařák, svítilo sluníčko, ale foukal šíleně ledový vichr - asi z hor :-). Nějak mi nedošlo, že to sluníčko tak hodně opaluje a přijela jsem domů jak Fifinka z pláže - měla jsem rudý obličej a bílá místa okolo očí přesně od slunečních brýlí. Budiž mi útěchou, že Jaffi dopadla stejně :-D.
Z Radvánovic jsme jely do Kostelce, popřát Lence k narozkám a rovnou jsme se přichomejtly ke grilovačce :-). Pak už to bylo do Skalice co by Skálou dohodil.
Ve čtvrtek odpoledne jsem zanechala holčičky u našich na chatě a odjela do Prahy, abych si užila sraz s Aničkou, respektive mělo to být původně pracovní jednání, z kterého sešlo, ale tím líp v danou chvíli .-). A v pátek jsem jela na letiště pro Dráčkovce, kteří se vraceli z dovolené. Pořád jsem myslela hlavně na Adélku, jak to zvládne náš mamánek bez maminky a chodily mi smsky typu - Co si to porad vymyslis? To dite je nejhodnejsi ze vsech! Lehne a spi, neprudi, je porad dobre naladenu. - Skoro jsem měla pocit, že mi mamka píše o Andulce a ne o Adélce. Opět se mi tedy potvrdilo, že matka je hlavním zdrojem prudivých nálad. Nicméně jsem ráda, že to tak dobře dopadlo a že si to třeba časem zase zopákneme :-).
V neděli jsme se šli na rodinnou procházku k Sázavě. Petr si sice vzal prut, ale bylo tak málo vody, že chodili s Andulínou řekou sem a tam. Pro Andulku zážitek jak blázen, že chodí v botech vodou a pro Adélku trauma, že jí tam milovaný tatínek nechal s maminkou. No scéna jak hrom! Musela jsem jí vyndat z kočárku a aspoň jí nechat házet šutry do vody, nicméně stále chtěla za tatínkem a Andulkou, že se pro ní prostě museli vrátit :-). Petr jí vždycky namočil nožičky a Adél vřeštěla, že chcéééé a nechcéééé a chcéééé a nechcééé a vlastně nevíííí :-D. Převládlo to chcééé. :-) Dostat jí zpátky do kočárku byl nadlidský výkon, naštěstí jsem měla fikaně ukrytý banán v příručním zavazadle. Uff.. žádný míč proti trudomyslnosti! Na naší malou kyselinku platí jen jídlo! :-)
Fotky jsou zde http://skalaci.rajce.idnes.cz/Radvanovice_-_Stastna_zeme_2008_08_05/
|
