Jak už jsem tu zmiňovala, začala jsem trošku řešit ty svoje krásný nožky a aby ta péče měla smysl, objednala jsem se k panu Kindlovi - to je přímo majitel bylinkářství, odkud jsem už měla nějaké ty čajíky. Bavila jsem se totiž o tom i s Martinou v Euroně a ta říkala, že on opravdu umí léčit, rozumí bylinkám a hlavně "vidí". Docela mě to zaujalo, nechci se cpát chemickými preparáty, ani se mi nechce na operaci, srdcem mě to táhne pořád k té přírodnější variantě.
Pan Kindl je hooodně zajímavá osobnost. Je sice o hlavu menší než já, ale neuvěřitelně charismatický muž a rozhodně ví, co mluví. Mrknul na mě a první co bylo - vy máte ráda sladké, že jo? No jo.. jsem na něm závislá.. Hm.. A otec otce měl problémy se srdcem, že jo? To jsem trochu vyvrátila, že mám pocit, že spíš dědeček z mamčiny strany, ale on trval na svém, že tam to nevidí, že to vidí z té otcovy. Pak mi mamka potvrdila, že to tak opravdu bylo.
Vypověděla jsem mu, že mě zlobí ty nohy, že se mi hodně dělají modřiny a on měl celkem rychle jasno, jen si to ještě potvrzoval s virgulí. Postavil mě na jeden konec místnosti, na zemi byly nakresleny takové stopy a odtud byly nakresleny značky po pěti centimetrech. On se ke mě vždycky rozešel s virgulí v ruce a když zareagovala, kouknul, kolik je to cm a zapsal si to do grafu. Ve finále se mu potvrdilo, že můj největší problém je opravdu ten cukr, že tím hodně zatěžuju slinivku a celkově prý, kdybych měla šanci si s někým vyměnit zažívání, že to mám určitě udělat .-)
Proto mám v poslední době pořád kolem pasu tu nesundavatelnou ledvinku a na všech fotkách vypadám jak těhotná. Další krizové místo mám v ledvinách a močovém měchýři - hned jsem si vzpomněla na svoje trable - a logicky se ukázala problémovou i štítná žláza, kterou vlastně ani nemám. V nemocnici mi řekli, že mi jí vzali v podstatě celou a že ten kousek je nefunkční, on se radil s virgulí a prý by se rozpohybovat dala. Zatím je pěkně líná, protože ví, že jí každý den pošlu dávečku hormonů a nemusí nic dělat :-).
Taky se mě ptal, jak jsem na tom s psychikou - nejdřív jsem odpověděla, že dobře, ale pak jsem si uvědomila, jak pořád ječím na holčičky, až mě to samotnou štve a opět je na vině cukr.
To všechno souvisí s cévami - mám je hodně křehké, proto stačí málo a při každém nárazu to praskne, rozlije se krev a vznikne modřina. Tím, jak cévy nepracují správně, jakoby nepumpují krev, nejsou schopny ani odvádět přebytečnou vodu a z toho mám pak oteklé nohy a všechen balast se mi hromadí okolo těch kotníků. Potvrdil mi, že mám opravdu zaděláno na bércové vředy, ale že se toho nebojí, že bylinky zaberou.
Pomocí energie mi "čistil" tělo, pak mě z toho pěkně brněly nohy, takže ještě "dočišťoval" :-)
Ve finále jsem dostala papír s dietou - je to rozdělené na zimní a letní - v zimě se jí spíš maso a zelenina, v létě zas ovoce, těstoviny, prostě škroby. Já mám konkrétně tedy jíst hlavně maso a zeleninu, brambory spíš ne. Pokud se potřebuji dorazit, tak rýži. Žádná moučná jídla. Sýry ano, ale kvalitnější, mohou být i zrající. Vejce, ryby, polévky zeleninomasové. Pít hlavně vodu, případně minerálky. Můžu pivo a raději červené víno. Doporučuje čínský čaj a kávu občas jako pamlsek -to je teda, bohužel, mimo mě.
Abych potlačila maximálně chuť na sladké, předepsal mi chrom a v případě nejvyšší nouze mám bylinný karamel :-). A samozřejmě čajová směs přímo na míru - chaluha, bukvice, kaštan, tužebník, Diaflor, brusinka, hořec. To všechno jsem si rovnou zakoupila na cca dvou až dvou a půl měsíční kůru, takže mám plný pytel bylin a musím najít nějaký lavór, v kterém si to smíchám dohromady .-).
Říkala jsem mu, že bych ráda někam k moři, tak mi to schválil a tam prý si můžu dát i kousek ovoce a dokonce i zmrzku :-). Mám se pak přijít ukázat, co to se mnou dělá. Jsem na to sama zvědavá a fakt mi to za to zdravější tělo stojí. Úplně na závěr mi popřál, ať je na mě okolí hodnější a já na něj. :-)
Kromě bylinek jsem si koupila i knížku, kterou on přímo napsal - Netradiční kuchařka bez jediného receptu. Je to o potravinách jako takových - proč některé konzumovat a jiným se raději vyhnout. Zatím jsem do ní nahlídla jen při čekání, ale natolik mě to zaujalo, že jsem si jí koupila. |
