Vím, že dlužím spoustu záznamů - jak jsme byli na Mikuláše zase na Hojsovce s dubňáčkama, jak moc si to děti užily, že tam napadl sníh a ve finále pro změnu 80 % osazenstva napadl SRB (SRa.í Blicí) a od té doby Adélka, když vidí nějaký kýbl, naklání se a hlásí - Binkám! Pak byl také Mikuláš ve školce a další týden i Vánoční besídka, kde Andulka hrála rozkošnou Pannu Marii, kolébala Ježíška a Filípek, jakožto Josef, jí hladil po vláskách, taky jsme byly s Andulkou a dalšími holčičkami na Nejkrásnějších princeznách na ledě, což bylo opravdu nádherné představení.
Ježíšek k nám přišel hned několikrát - domů, do Braníka i do Skalice a splnil většinu přání, jak už to má být. Andulka od té doby pořád chodí k oknu a pravidelně vyvolává - Děkuji, Ježíšku!
Ale tak nějak nemám náladu.. A ačkoliv nemám ráda silná slova, zvlášť když se s nima plýtvá, napíšu jen - Tati, máme tě rádi a i když nám strašně moc chybíš, vím, že jsi i tak s námi! |
