Nejprve dorazilo to astrologické, ale i venku to tak vypadalo. Sníh je definitivně pryč, sluníčko nádherně svítilo, jen byla celkem kosa. Hrozně mně mrzelo, že na Petra skočily viry (asi má nějaké staré AVG J) a má už druhý den 39 C. Byl by ideální den na plánovanou návštěvu ZOO. Nakonec jsem se dohodla s mamkou, že se mrkneme do krajiny našeho dětství – na Malvazinky. Mělo to i takový vedlejší důvod – dědeček by dneska slavil narozeniny…
Couraly jsme přes dvě hodiny a náramně si to užily. Andulka sledovala ptáčky, pejsky, veverky, dětičky i puberťáky. Vůbec nebyla protivka, naopak pořád lumpačila v kočárku a pořád se na nás chechtala. Pak na mně začala dělat mrk, mrk.. no prostě, holčička k sežrání!
Domů jsme dorazily po šesté. Jely jsme tramvají na konečnou a zbytek došly pěšky. Mně se nějak nechtělo přestupovat ještě na autobus. Sice je tam kus cesty pěkně hnusnej podél frekventované silnice, ale pak už jsme zapadly mezi vilky a bylo v pohodě. Celou cestu se Andulka smála na Měsíc a když jsme zabočily, tak najednou koukala, kam zmizel. Ukázala jsem jí, že se musí víc rozhlédnout po obloze, takže pak už jí žádné zatáčení za rohy nezmátlo a Měsíc vždycky spolehlivě s velkým nadšením našla. J
Add akce nočník – zatím máme 100% úspěšnost. Sama má radost, že tam vždycky něco udělá a vysloveně si užívá vysedávání. J Pořád jí samozřejmě chválíme a tak kdykoliv jí tam posadíme, tak hned začne jakoby tlačit, aby nám udělala radost J. |
