Nejlepší bylo, když přišel Aňu prohlídnout pediatr. Sestra jí rozbalila a viděla, že je pokaděná a on to asi neslyšel a sáhnul si do hovínek. Slušně prskal J. Patří mu to. Je divnej a mám pocit, že ty děti ho zas tak moc nezajímají a holt „něco“ léčit musí…
Blbý je, že Aňa třeba usne a zrovna přijde někdo, že musíme dělat to a to. Je těžké pak začít pěstovat nějaký režim. Přes den jí zkouším budit na krmení, aby pak v noci spala. Je to pěknej dravec, takže prsa dostávají zabrat. Nicméně by to mohlo vyvolat slušnou tvorbu mléka. Taky po kojení vždycky cítím, jak se stahuje děloha. Někdy je to celkem síla.
Celé odpolednu tu byla mamča, takže mi hodně pomohla. Přece jen jsem zpomalená a neohrabaná. Naštěstí máme stále pro sebe celý pokoj, takže tu mohla být. Pomohla mi jí přebalit, přehazovala při kojení a pohlídala jí, kdy jsem šla konečně do sprchy udělat důkladnou očistu. Navíc mně nakrmila, když jsem kojila Aňu. Je pro mě pořád ještě složité jíst, když si nemůžu sednout.
Večer jsem zase nakojila a malá se pořád kroutila až měla plnou plenku. Ale zvládly jsem to, chvilku kňourala než zase zabrala. Sranda byla, že se čeká a zapisuje první čůrání. Andulka ve finále čůrala tak, že doslova zachcala sebe i postýlku a to jí dávala plenku sestra! Uvidíme jaká bude první společná noc.
Mamka mi přivezla mojí fotku, kde mi je asi 14 dnů a sestřička říkala – Jé, vy už máte fotku malé? Tak jsem jí ujistila, že fotka je 33 let stará. J |
