Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

03 - pondělí 31.8.2009

Autor: Baruschka , 13.9.2009

Na snídani byla nová směna a bohužel to tak pěkně neodsejpá jako s tou předchozí (což se navíc projevilo hodně při večeři), ale opět jsme měli "štěstí" na nahluchlou paní a tentokrát jsme si vyslechli její potíže se zažíváním. Naštěstí jsme měli už skoro dojedeno, takže jsme rychlým odchodem zabránili zažívacím potížím našim.


Při odjezdu na výlet zjistila paní recepční, že nám chybí kolečko s číslem pokoje na dřevěné hrušce od klíčů. Jevilo se to jako velký problém, ale naštěstí se nakonc objevilo v jídelně. Klíče stále nosí Áďa a jak je chce nést Andulína, je z tohojen vřískot. Klasicky síla.


Nabrali jsme směr Vimperk - chtěla jsem v Lidlu koupit punčocháčky, ale už bylo pozdě. Z Vimperka je to už jen kousek na Boubín.Podle mapy mi připadalo, že je lepší jet až na Idinu pilu, že to bude blíž a opravdu i bylo. Po cestě jsme se stavili pro kešku v jednom bunkru u Lenory. Bunkr byl i přístupný, tak do něj Petr vlezl, aby obhlédl situaci a pak tam vzal i Áčka. Adélka ztropila scénku, že nechce ven a obě tam šly se mnou ještě jednou. Po odlovu jsme přejeli na parkoviště pod Boubínem a odsud už jsme museli pěšky 2 km k jezírku.


Jezírko je nádherné, viděli jsme v něm i malé pstruhy. Naučná stezka okolo pralesa není úplně ideální pro kočárky, takže jsme ho složili a schovali pod lavičku u srubu a poučit jsme se už šli všichni po svých. Byla to zároveň i Earth keš a k tomu naše jubilejní třicátá. V podstatě šlo o hezkou procházku lesem. Asi nejvíc nás zaujaly chůdové kořeny. To jsou vlastně stromy, které z původních dvou rostlin vytvoří jakýsi mostek a v růstu pokračují už jen v jednom exempláři.


Ty naučné 4 km nám zabraly hodinu a půl a pak zas ještě zpátky na parkoviště. Z Boubína jsme se vrátili zpět do Vimperka - tady jsme byli taky kdysi na výletě, když jsme trávili dovolenou ve Lhotě pod Rohanovem, to se Petr akorát vrátil z vojny :-). Pamatovala jsem si akorát bílý kostel. My jsme vyšplhali k zámku a hlavně ke zřícenině Haselborg.  Tady nás GPS honila sem a tam, takže jsme poklad nenašli.


Domů jsme se vrátili cca v 18:30 a po večeři jsem šla na objednanou masáž lávovými kameny.  Byla to nádhera, i když jsem chvílema pěkně hekala :-).

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 2 čtenářů)
Zobrazeno doposud 676 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.