Po snídani jsme potkali Čechy, kteří také přiletěli s Ancorou. A že prý mají sraz s náhradní delegátkou – v 10.00 hod. Hned jsem se tedy k nim přifařila, abych zjistila nějaké informace o odletu. Už snad konečně…
V 10:45 hod se stále nikdo neobjevil, tak jsem chtěla zamířit na net, ale naštěstí jsem ještě potkala znovu jednoho z těch lidí a že prý babka právě dorazila…
Konečně jsme se tedy dozvěděli informace o odjezdu a jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. Máme vyklidit pokoje do 12.00 hodiny a na recepci nám dají číslo pokoje, kde si budeme moct nechat zavazadla a vysprchovat se. Původně nám měli dát jen kumbál, ale proti tomu jsem rozhodně protestovala, že máme malé děti, takže to nepřichází v úvahu a pak že si teda ten pokoj zaplatíme (byli jsme na to 3 rodiny), ale to jsem taky odmítla, protože jsme měli mít pobyt od soboty a ne od neděle, takže dle mého názoru máme nárok zůstat tam o den déle, respektive neplatit za další noc. Nakonec teda babka vyřídila, že to zaplatí CK.
Konečně jsme tedy mohli v klidu odejít na pláž. Trochu nás překvapil opar nad mořem a chvílemi nebyl vidět břeh na druhé straně zálivu. Důvod byl velmi jednoduchý, deštík. Taky párkrát zahřmělo. Takže jsme sbalili saky paky a aspoň jsme mohli jít dřív do města. Vůbec naše cesty na pláž vypadaly zajímavě. Bylo to jak konkurence těm plážovým prodavačům se zmrzkou a ringele ringele (kola z těsta jako jsou naše loupáčky, která pak na přání ještě namaže Nutellou a chce za to „pouhá“ dvě leva J). Já jsem táhla Andulku, mamka se rvala pískem s kočárem, který byl zavalen nafouknutými lehátky, kruhem, rukávky, osuškami a spoustou dalších strašně důležitých věcí J. Cikáni hadr!
Ve městě jsme vzali útokem supermarket, nakoupili jsme něco k snědku i k pití na balkón J a z kočárku udělali příruční nákupní vozík. Andulka ale byla už zase slušně unavená, takže já jsem s nákladem vyrazila na ubikaci, mamka s dětmi ještě šla obhlídnout stánky.
Měla bych balit, ale tak nějak se mi klasicky nechce. Nesnáším balení!
Musím ale napsat sms, která mi dnes dorazila od Peti: Copak delaji morske panny, když jim koukaj ploutve z vany? Skoci rychle do vody, koukam na ne z hospody. Tedka ale na rovinu, nedelam tu volovinu. Jdu si precist mejlicek, zdravi, liba milacek. J |
