Bohužel nás potkala i smutná událost. Umřela Petrova babička – jmenovkyně Andulky. Byla už hodně nemocná L. Bylo jí 82 let. Andulku jsme brali na pohřeb, ale nebyla jsem s ní přímo v obřadní síni celou dobu, protože tam chtěla pobíhat a dělat tanyny. Byla tam i Týnka a svým způsobem tam obě holčičky fungovaly jako sluníčka, že prostě život jde dál a roste další generace. Tak i přes ten smutek vyloudily na tvářích úsměvy, protože byly roztomilé jak spolu chtěly dovádět a navíc Andulka měla sukničku a hned se předváděla, natřásala si jí a dělala tanyny. Byl to trochu paradox, že se člověk směje na pohřbu, ale atmosféru to trochu odlehčilo.
Pak bylo ještě takové rodinné posezení, ale tam jsem dorazila s Andulínou až později odpoledne. Andulka byla nadšená, protože tam má strejda králíčky a ochotně tam s ní chodil na ně koukat. Pak jsou tam krůty, kachny, slepice.. prostě klasická havěť na statku J. Nakonec z toho bylo paradoxně příjemné odpoledne a podvečer. Andulína byla ve svém živlu, měla spoustu publika, pořád se jí někdo věnoval a dělal s ní kravinky. Navíc jsou si všichni Skálovi poměrně dost podobní, takže jí asi připadali známí J. Mně nakonec naštval Skaly, protože nedorazil domů celou noc. Usnul tam a já byla šílená strachy, jestli zas někde nespadl a neleží někde v příkopě…Měli jsme pak docela slušnou TD…
A ještě veselejší zpráva – Tomášek od Carol má sestřičku Lisu! Narodila se 29.7.2005, tak jí posíláme velké blahopřání a přivítání na svět ještě touhle cestou J.
Ještě jsem si vzpomněla na jeden úžasný přírodní úkaz. Ve Skalici byla bouřka, pak odputovala jinam, ale zůstal tam viset jeden obrovský bílý (!) mrak a v tom se blýskalo. Ne z něj nebo okolo na nebi, prostě jenom v tom mraku. Vypadalo to jako kdyby tam vždycky někdo rozsvítil na okamžik lampičku. Petr dokonce viděl, jak z toho vylítl kulový blesk. Jinak byly blesky jakoby uzavřené uvnitř. Vydrželi jsme se na to koukat až do tmy. Škoda, že to neumím vyfotit L
|
