Včera jsme byli zase na grilču u Uli. Bylo to opět parádní, fakt se tam vždycky vytvoří tak příjemná atmosféra, že je to až neuvěřitelné. Navíc nás čekalo velké překvapení v podobě Jaffi, Vojtíška a Vaška. Fakt jsme je tam nečekali a bylo to moc príma. Ještěže Peťa, když jde o jídlo, netroškaří a radši naložil pár flákot navíc :-).
Popili jsme nějaké to vínko, snědli jsme výborný dort, který vytvořila šikulka Trolli pro Uli k narozkám a prostě jsme si užívali. :-) Dětičky jsme několikrát převlékali, protože je přece jen to zahradní jezírko velké lákadlo :-). Takže prvenství má tentokrát Andrejka, kterou tam strčil Vojtíšek. Andulína se vyráchala v napršené vodě v lehátku a Anetka zas v malém bazénku.
Opět všechny děti svorně házely šutry do jezírka rybičkám. Zejména Andrejka si vybírala ty největší :-). Anetka zas házela tak šikovně, že občas přistály na hlavičce Andulce. Naše holčička naštěstí není žádná fňukna, tak se vždycky jen podrbala a házela vesele dál :-). Andrejka s Anetkou pak vymyslely další zábavu - házely šutry i do bazénu.. Jsem zvědavá, jestli nás Uli ještě někdy pozve, až na to přijde :- ))).
Odjížděli jsme opět kolem 22 hodiny, ale tentokrát už byla skoro tma. Prostě to vypadá, že je fakt po létě, dokonce prý v Plzni začala topná sezóna...
Ještě před touhle žranicí jsme s Trolli opět provedly nájezd na DM, abychom dostatečně využily 20% slevy :-). To se zas prohne naše výdajová tabulka a hlavně se mi zas protočí oči, o kolik jsme v konečném součtu v mínusu... ale máme zásoby a fakt se to vyplatilo.
Důležité bylo ale hlavně včerejší datum - 9.8. Před dvěma lety jsem byla tou dobou v Krkonoších na akci pro jednoho klienta a díky Iťingu mi došlo, že jsem těhotná. :-) Tenkrát mi na mojí otázku - Jak se budu mít dál v životě - Iťing odpověděl, že dojde k velmi zásadním změnám a že se budu muset lecčeho vzdát, abych získala něco mnohem hodnotnějšího. Mám si prý to představit jako jezero, které se vypaří, ale posléze zaprší a opět se naplní :-). Vrtalo mi to celkem hlavou, protože jsem v tom pracovním fofru nějak vypustila termíny nepříjemných každoměsíčních "návštěv". Všechno jsem pochopila až druhý den a test mi to potvrdil :-).
A teď, po dvou letech, tu máme princeznu, která je naprosto k sežrání a já si pořád říkám, jak je možný, že tohle úžasné stvoření je vlastně mým dílem :-). Stejně mi pořád nedochází, že jsem máma a to už bych si možná skoro mohla zvyknout za tu dobu, ne? :- )))) |
