V pátek jsme zase jely cvičit do Keny. Tentokrát nás bylo málo - jen 4 maminky s dětmi. Oproti minule, kdy nás bylo 8, vítaná změna. Není se čemu divit, bylo pěkně hnusně. Chvílema doslova lilo, ale my jsme to naštěstí vždycky tak nějak vychytaly, že to nebylo nejhorší.
Andulka byla opět nadšená a musím zkonstatovat, že nejrychleji chápala, co se po ní chce a byla tak nějak jediná naladěná na to, aby to dělala :-). Malovali jsme i obrázek prstovkama a na rozdíl od Světýlek jsme tím netrávili celou dobu, což nesmírně oceňuju.
O víkendu bylo opět nic moc počasí, navíc jel v sobotu Petr závodit v rybaření. Nakonec byl 13. ze 70 a přinesl domů řízkovnici (pro nerybáře - je to takový kyblíček, do kterého se dávají malé rybičky jako návnady). První cena byla velkoplošná TV a poslední - 20. - byl pytel hlíny. Tak jsem mu říkala, ať přiveze aspoň tu hlínu, když už máme málo škváry.. :-)))
V sobotu konečně dorazila teta Lidunka, a přestože jí asi ještě trápil časový posun oproti USA, přijela do Skalice. Vzápětí to tam vypadalo jak o Vánocích, protože toho přivezla tolik, že snad musela mít navíc jeden kufr jen pro nás.. Je blázen! To mi připomíná, že jsem ještě neposlala velký dík do zámoří Carol za úžasné dárečky, které Aňa dostala.
Babička tam byla taky, protože slavila svátek (stejně jako teta) a navíc ještě i narozeniny.
V pondělí ráno jsem byla objednaná na znamínka a pan doktor mně velmi příjemně překvapil. Podal mi ruku, představil se.. no prostě udělal to, co udělá každý slušný člověk, jen na to nejsme zvyklí v našem zdravotnictví ... Znamínka mi vyšetřil a jedno mi vyříznou na pojišťovnu, je prý "zvláštní". Ostatní si budu platit sama a asi spíš zvolím laser. Teď se teda musím objednat na tu chirurgii. Zašla jsem tam hned, ale bylo tam moc lidí a s Andulkou se mi tam čekat nechtělo.
Z polikliniky jsme nabraly směr sociálka. A to je vždycky o nervy. Bohužel spadáme pod nejpomalejší a nejneochotnější paní (že já toho Skalyho nepřemluvila, aby se jmenoval po mně!). Na cokoliv se zeptám - neví, všechno jí strašně dlouho trvá a ještě je naprosto nepříjemná. Je to taková ta typická baba - úřednice, co tam sedí už 20 let a asi ty peníze vyplácí ze svého.. Kdo by to asi měl jiný vědět než ona??? Minule mi řekla, že si mám zařídit potvrzení a teď se zas hrozně divila, proč to mám potvrzené, že mi to budou započítávat 2x... fakt děs běs.. A kdybych se jí na to ale neptala!
Odpoledne přišla mamka a vzaly jsme si na hlídání Emičku. Navečer jsme vyrazili po dlouhé době na velký nákup do Globusu. Andulka byla naprosto vzorná celý den.
Úterý dopoledne se odvíjelo v naprosto stejném duchu jako minulý týden. Čekala mně návštěva zubaře. :-( Andulku jsem odvezla k mamce do práce a smažila si otevřít pusu na paní doktorku. Stěžovala jsem si, že mně pořád bolí ten zub, co mi minule vrtala, tak to zkoumala ze všechn úhlů a dospěla k závěru, že tam je nějaká dírka, kterou mi asi fouká na nerv... To znamenalo komplet vyvrtání celé té plomby, prostě lahoda.. Opravila mi i tu čtyřku vlevo nahoře, takže po opíchání injekcemi na obou stranách jsem měla opravdu upřímný úsměv :-))
Za dobré chování jsem dostala krásný obrázek z rentgenu a k němu žádanku na parodontologii. Musím tam cinknout a objednat se. Mám si koupit mezizubní kartáčky, protože jak se mi ty zuby kapánek bortí, nedostanu se tam normálním kartáčkem a tvoří se mi zubní kámen.
Za odměnu nás mamka vzala k Mekáči na shake a Andulka naprosto neomylně zamířila do dětského koutku. To fakt nechápu,protože tam nikdy nebyla! Ale dostat jí od těch kostiček byl vskutku nadlidský výkon :-)))
Odpoledne za námi dorazila Trolli s Andrejkou, pak jsme si ještě přizvaly Emičku a byla tu malá mateřská školka. Holky byly neuvěřitelně legrační, jak si spolu už zkoušejí hrát. Občas se porvou, vzápětí si dělají malá - nyny... Největší zábava je ale schovávání za záclonu a následné bafání :-)).
A ještě jedna smutná zpráva na závěr - už přiletěly vrány :-((( Takže léto, které vlastně ani nebylo, je totálně v háji! Už se těším, až tyhle černé mrchy potáhnou zas pěkně do Ruska... | 
