Andulka původně odjela s Petrem na víkend do Skalice s tím, že tam pak bude spinkat jednu noc sama a v úterý jí zase táta přiveze. Já jsem jela na bříškotančení a pak byli objednaní oknaři.
Bohužel se všechno kapánek zkomplikovalo. Pánové mi měli během dopoledne zavolat kdy po obědě dorazí. V půl třetí jsem to už nevydržela a začala prudit.. No.. Dojeli v půl páté, takže u nás byli do devíti do večera. To opravdu nemělo smysl, aby Andulka jela do Prahy, protože byl všude prach a věci přestěhované do jejího pokojíčka. Jenomže ve čtvrtek už jsem zas odjížděla za dalším naprosto úžasným dárkem k narozeninám - na prodloužený výlet do Holandska (mami, ještě jednou moc děkuju, bylo to naprosto super) a tak jsem, ač nerada, souhlasila, že pro ní bude lepší, když zůstane u babičky. Já jsem mezitím aspoň trochu zpacifikovala byt a holčička mohla být pro změnu od rána do večera venku. Evidentně si to užívala, protože ani neměla moc času se mnou telefonovat. Ale jak mně se stýskalo...
Nakonec jsme se uviděly po dlouhých devíti dnech a shledání bylo tradičně vlažné ze strany juniorky, ale pak už to bylo lepší. :-) Šli jsme na rodinnou procházku a pak ještě dlouho řádili v posteli. Andulka si užívá, že už jsme zase všichni spolu a kupodivu na mně ani není moc naštvaná, že jsem jí takhle vyšupajdila z domova...
Víkend bez ní jde, ale tohle už bylo opravdu moc.. |
