Asi působí nějaké ty poporodní hormony, ale pořád ještě žiju :-) A nejen to, dokonce i funguju! Hlavně asi působí to, že by nás měli pustit domů. Žloutenka hodnoty - 0 a 7 - paráda! Jenomže v neděli funguje jen jeden pediatr, tak se nví, kdy dorazí na vizitu.
Konečně jsme se dočkaly. Paní doktorka pochválila přírůstky, prý je Adélka moc čikovná a je na ní hned vidět, že je to holčička :-). Dostala očkování proti TBC, zkontrolován byl pupíček a pak jí ještě sestra píchla do patičky, aby se udělaly další testy. Hlavně doufám, že bude v pořádku na štítnou žlázu, míním jí v tomhle dost kontrolovat, přece jen rodinné dispozice jsou rodinné dispozice..
A už byla Adélka taky propuštěna a svěřena rodičovské péči! Jupíííí! Zavolala jsem Peťovi, že můžou dorazit a začala nás pomalu balit domů.
Petr s Andulkou dorazili cca po 11 hodině a já byla úplně hotová z toho, jakou máme doma slečnu. Měla culíčky, šatičky, na nohách igelitové návleky :-) a přinesla mi kytku. Úplně jsem to ořvala. Hned koukala na Adélku a prý se jí líbí.
Adélka viděla pravděpodobně celou situaci trochu jnak, protože začala všechno totálně bojkotovat a zas jen řvala, řvala, řvala a řvala.. Takže z plánované reportáže "Jdeme domů z porodnice" nebylo vůbec nic.
Na cestu jsme dostali propouštěcí zprávy, očkovací průkaz a na oplátku jsme vrátily naše číslo 124 ze zápěstí.
Počasí bylo dost hnusné, vítra a zima, takže žádná zdržovačka a tradá domů.. |