Předpověď hlásila slunečný a teplý den, ale nás probudilo jemné mrholení a mlha jak v Popelce - přede mnou i za mnou. Museli jsme tedy změnit plány a místo na Deštnou jsme se rozhodovali mezi Muzeem hraček anebo Potštejnem. Nakonec vyhrála outdoorová aktivita, protože ač teploměr ukazoval 13C, nefoukal vítr a připadalo nám teplo.
Pod Potštejnem je velké parkoviště, ale naše auto jsme tam zanechali naprosto osamělé. Čekal nás zhruba půlkilometrový docela prudký výšlap na zříceninu. Andulka to, na rozdíl ode mně, v podstatě vyběhla, jako by to bylo po rovině. Museli jsme čekat asi 20 minut na začátek další prohlídky a pořád jsme tam byli sami, až na pokladníka a dvě paní, které čekaly na zbytek zájezdu právě prohlížejícího si hrad.
Hrad býval poměrně hodně rozsáhlý a svého času na něm žilo 500-600 lidí. To si stejně ale moc nedokážu představit, kam se vešli. Andulku prohlídka kupodivu také zajímala a byla moc hodná. Mají tam i kamerunské kozy, které pobíhají po hradě, ale teď jsou zavřené, protože se opravuje kaple a panuje zde čilý stavební ruch. Potštejn získal dotaci na zastřešení od Ministerstva kultury a snad i z EU.
Z Potštejna nás hlad vyhnal do Rychnova na oběd a pak už jsme se těšili do postele. Probudili jsme se před půl pátou, akorát s příjezdem Dráčků :-). Zbytek odpoledne jsme strávili na pískovišti a prolejzačkách.
| 
